ECLI:CZ:NS:2014:28.ND.37.2014.1
sp. zn. 28 Nd 37/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně Český inkasní kapitál, a.s. , IČ 27646751, se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 808/66, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4 - Michli, Vyskočilova 1326/5, proti žalovanému J. V. , o zaplacení 1.261,95 Kč s příslušenstvím vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 26 EC 101/2010, o určení místní příslušnosti, takto:
Neurčuje se , který soud projedná a rozhodne věc vedenou u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 26 EC 101/2010 .
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 4. 6. 2010, č. j. 26 EC 101/2010-20, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v České Lípě jako obecnému soudu žalovaného dle §85 o. s. ř., neboť dle jeho zjištění měl žalovaný bydliště v obvodu tohoto soudu. Okresní soud v České Lípě s tímto postupem nesouhlasil, neboť dle jeho zjištění neměl žalovaný v době podání žaloby bydliště v jeho obvodu. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci následně usnesením ze dne 17. 3. 2011, č. j. 36 Nc 114/2011-38, shledal nesouhlas Okresního soudu v České Lípě důvodným. Okresním soudem v Liberci byl spis následně předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí dle §11 odst. 3 o. s. ř. s poukazem na skutečnost, že k němu byla žaloba podána zjevným nedopatřením v rozporu s vymezením soudních obvodů v příloze zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů. První z adres, na níž se měl žalovaný dle žalobce zdržovat, se nachází v obvodu Okresního soudu v České Lípě, při určení další adresy žalovaného žalobce zřejmě zaměnil Černý Kostelec za Červený, jež se nachází v obvodu Okresního soudu v Náchodě. V obvodu tohoto soudu má dle evidence obyvatel rovněž žalovaný bydliště. Okresní soud v Liberci tedy měl za to, že není zákonným soudem žalovaného, pročež předložil věc k rozhodnutí dle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř vyplývá, že Nejvyšší soud určí, který soud věc projedná a rozhodne v případech, v nichž podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit. Tyto podmínky jsou a priori dány ustanoveními §84 a §85 odst. 1 o. s. ř., podle nichž je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak, přičemž obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm se přitom rozumí místo pobytu fyzické osoby, ve kterém se zdržuje s úmyslem se tam zdržovat trvale. Jestliže bydliště nelze tímto způsobem určit, je jejím obecným soudem okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje v době zahájení řízení. Podmínky místní příslušnosti pak nelze zjistit v případech, v nichž by nebyly použitelné nebo v nichž by byly vyčerpány všechny prostředky pro zjištění skutečností, zakládajících místní příslušnost soudu. Musí jít o procesně „definitivní“ stav s neodstranitelným deficitem ve zjišťování rozhodných skutečností (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 33 Nd 252/2013).
Okresní soud v Liberci ve svém návrhu na určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem předestřel důvody vylučující jeho místní příslušnost, nedoložil však, a ani ze spisu se nepodává, že by jinak byly podmínky pro určení místní příslušnosti definitivně chybějící či nezjistitelné, přičemž v jeho návrhu je naopak naznačováno, že by za místně příslušný soud mohl být považován Okresní soud v Náchodě. V daném případě tedy nelze mít za to, že by měl být soud příslušný o věci rozhodovat určen dle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšším soudem.
S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud nepřistoupil k určení soudu místně příslušného pro rozhodnutí ve věci.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. srpna 2014
JUDr. Jan E l i á š, Ph.D.
předseda senátu