ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.290.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 290/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky BALTOM, s. r. o., se sídlem v Liberci 25, Minkovická 91, PSČ 463 12, identifikační číslo osoby 44565038, zastoupené Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem, se sídlem v Liberci V - Kristiánově, 8. března 21/13, PSČ 460 05, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. C 1879, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2012, č. j. 7 Cmo 164/2012-344, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 13. září 2011, č. j. F 22445/2011, C 1879 - 327, Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, zamítl návrh, jímž se navrhovatelka - obchodní společnost BALTOM, s. r. o. (dále též „společnost“) - domáhala zápisu úplného splacení peněžitého vkladu společníka Ing. J. T. do obchodního rejstříku (výrok I.) a nepřiznal navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.
Dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud, jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.), dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle §241a odst. 3, stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130).
V usnesení ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněném pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je veřejnosti dostupné, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001, na jeho webových stránkách, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Dovolatelka zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož je při zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nutné splatit peněžité vklady na zvláštní bankovní účet s omezenou dispozicí do doby zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku [§163a odst. 4 a §109 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“)], podepřený odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2004, sp. zn. 29 Odo 1173/2003, uveřejněné pod číslem 7/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Dovolatelka dále brojí i proti závěru odvolacího soudu, podle něhož s ohledem na obsah usnesení valné hromady společnosti o zvýšení základního kapitálu ze dne 29. prosince 2009 a v souladu s §113 odst. 1 obch. zák. lze po zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku za řádný a průkazný způsob splacení zbývající části převzatého závazku ke zvýšení vkladu společníka Ing. J. T. považovat pouze složení částky 1.700.000,- Kč na bankovní účet společnosti.
K závěru odvolacího soudu o tom, že nedoložila splacení zbývající výše vkladu společníka Ing. J. T. v plném rozsahu, když předloženými listinami (kopií výpisu z bankovního účtu společnosti s platbou společníka ve výši 100.000,- Kč a kopií 15 příjmových pokladních dokladů znějících na celkem 1.502.000,- Kč) bylo doloženo, že společník zaplatil na svůj vklad v souhrnu jen 1.602.000,- Kč, dovolatelka spolu s dovoláním předkládá nově výpisy z interního účetnictví společnosti, z nichž dovozuje splacení vkladu společníka Ing. J. T. v plném rozsahu.
K nově předkládaným listinám Nejvyšší soud přihlédnout nemohl již proto, že je vázán skutkovým stavem věci tak, jak byl zjištěn v průběhu řízení před soudy obou stupňů. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (§241a odst. 4 o. s. ř.). Dokazování se v dovolacím řízení provádí pouze k prokázání důvodů dovolání (§243a odst. 2 o. s. ř.); o takový případ v projednávané věci zjevně nejde.
Nadto - jak již Nejvyšší soud uvedl výše - dovolatelka v projednávané věci nemá k dispozici dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., nemůže tedy účinně zpochybňovat skutkové závěry soudů nižších stupňů.
Závěr odvolacího soudu o tom, že navrhovatelka nedoložila splacení zbývající výše vkladu společníka Ing. J. T. v plném rozsahu, sám o sobě odůvodňuje zamítnutí návrhu. Věcný přezkum shora uvedených právních otázek předkládaných dovolatelkou Nejvyššímu soudu (týkajících se výkladu a aplikace §163a odst. 4, §109 odst. 3 a §113 odst. 1 obch. zák.) se za této situace v jejích poměrech projevit nemůže; dovolání je tak nepřípustné jako celek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. července 2014
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu