ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3251.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 3251/2012
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce P. B., zastoupeného JUDr. Petrem Procházkou, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí Svobody 77/12, PSČ 602 00, proti žalovanému J. P., zastoupenému JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, se sídlem v Brně, Veveří, Marešova 304/12, PSČ 602 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 304/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2012, č. j. 4 Cmo 428/2011-119, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2012, č. j. 4 Cmo 428/2011-119, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 15. června 2011, č. j. 5 Cm 304/2010-60, Krajský soud v Brně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 14. března 2011, č. j. 5 Cm 304/2010-27, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobci směnečný peníz 1.700.000,- Kč s 6 % úrokem od 25. října 2007 do zaplacení, směnečnou odměnu 5.666,- Kč a náhradu nákladů řízení 154.654,- Kč (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení o námitkách (výrok II.).
Soud prvního stupně dospěl (mimo jiné) k závěru, že v žalobcem předložené směnce vyznačený sporný údaj o datu jejího vystavení „dne 17. 10. října 2007“ neobsahuje dva rozličné datové údaje dnů, nýbrž dvakrát (jednou cifrou a jednou slovně) vyjádřený údaj téhož kalendářního měsíce. Jakkoliv je údaj data vystavení směnky napsán neobvykle, soud v něm takový rozpor, který by vedl k závěru o neurčitosti vyznačeného data vystavení směnky, neshledal. Datem vystavení předmětné směnky je 10. říjen 2007, a tedy směnka jako platná obstojí.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se shora uvedený směnečný platební rozkaz zrušuje (první výrok), rozhodl o nákladech řízení o námitkách (druhý výrok) a o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok) a uložil žalobci zaplatit státu soudní poplatek za odvolání (čtvrtý výrok).
Odvolací soud vyšel z toho, že sporný údaj o datu vystavení směnky „dne 17. 10. října 2007“ se odchyluje od obvykle používaného formátu pro označení konkrétního dne (den, měsíc, rok), a tím umožňuje tyto varianty posouzení obsahu sporného zápisu: a/ zápis je nesrozumitelný, neboť nelze nalézt žádné vysvětlení, proč by zápis o dni vystavení směnky měl obsahovat čtyři údaje; b/ některý z prvních dvou údajů označuje den v příslušném měsíci, aniž by bylo možné jednoznačně určit, který; c/ je nutné přihlédnout k vůli jednající osoby (což učinil soud prvního stupně), kdy lze připustit, že osoba, která údaj vyplňovala, patrně hodlala vyplnit jako datum vystavení směnky den 17. října 2007 a zároveň se snažila dostát návodu k vyplnění směnky na směnečné listině, který předepisuje uvedení příslušného měsíce slovy, zápis však učinila v „neobvyklé formě“. Možnosti posouzení sporného zápisu a/ a b/ vedou k závěru o neurčitosti zápisu a neplatnosti směnky.
Pokud jde o možnost pod písmenem c/, takový způsob posouzení nepřichází u směnečných úkonů do úvahy. U směnky, jakožto cenného papíru, argumentuje dále odvolací soud, je vyloučena aplikace výkladových pravidel a pravidel pro posuzování určitosti a srozumitelnosti právních úkonů podle §35 odst. 2 a §37 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Při posuzování formálních náležitostí směnky je rozhodující výsledná podoba směnečné listiny, jejíž úplnost soud posuzuje výlučně z hlediska zákonem předepsaných náležitostí, tedy v daném případě dle čl. I. §75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen „směnečný zákon“) a shledá-li soud v těchto náležitostech jakékoliv „neobvyklosti“, vede to vždy k závěru o neplatnosti směnky. Podle čl. I. §75 směnečného zákona je datum vystavení směnky podstatnou náležitostí směnky vlastní. Pro posouzení platnosti předmětné směnky není podstatné, zda byl účastníkům údaj o dni vystavení směnky jasný. Podstatné je, zda je tento údaj ze směnečné listiny objektivně seznatelný (též třetím osobám, které přijdou se směnkou do styku). Nic na tomto závěru nemění skutečnost, že v případě směnky splatné v určitý den nehraje údaj o datu vystavení směnky zásadní roli (na rozdíl např. od směnky splatné na viděnou).
Odvolací soud dospěl k závěru o neurčitosti údaje o datu vystavení směnky, a tedy její neplatnosti.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle dovolatele je odůvodnění rozsudku odvolacího soudu vnitřně rozporné, neboť odvolací soud uvádí, že „lze připustit, že osoba, která údaj o datu vystavení směnky vyplňovala, patrně hodlala vyplnit jako datum vystavení směnky den 17. říjen 2007 a zároveň se snažila splnit návod k vyplnění směnky na směnečné listině, podle něhož má být měsíc vyznačen slovy“, přesto uzavírá, že datum vystavení směnky je neurčitý a směnka neplatná. Dovolatel dále poukazuje na shora uvedené závěry soudu prvního stupně, se kterými se ztotožňuje.
Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný považuje rozsudek odvolacího soudu za správný a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání žalobce je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; a je i důvodné.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle čl. I. §75 směnečného zákona vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.
Otázkou náležitostí (a platnosti) vlastní směnky z hlediska údaje o datu vystavení směnky se již Nejvyšší soud ve své rozhodovací činnosti zabýval, přičemž v rozsudku ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3106/2009 (dostupném veřejnosti, stejně jako níže uvedené rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu), formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého datum vystavení směnky (tj. údaj dne, měsíce a roku, kdy byla směnka vystavena) lze na směnce vyznačit libovolným způsobem (slovy, arabskými či římskými číslicemi, popř. i zažitými zkratkami), vždy se však musí jednat o údaj určitý a pojmově možný.
V rozsudku ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 945/2009, posuzoval Nejvyšší soud platnost směnky ve vazbě na použitý zápis dne její splatnosti, kdy k vystavení směnky byl použit formulář, na kterém – jde-li o údaj splatnosti – bylo předtištěno: „Dne ___________ 19_____“, přičemž pod dlouhou linkou se nacházel text „Měsíc slovy“. Do zmíněné části formuláře pak byl nad dlouhou linku dopsán strojopisem údaj „20. září“ a nad krátkou linku za údajem „19“ údaj „2001“. Jakkoli použití takového formuláře zjevně nebylo – vzhledem k datu vystavení směnky 16. října 1997 a vůli výstavce směnky stanovit splatnost směnky až v době po 31. prosinci 1999 – příliš vhodné, nebylo podle názoru Nejvyššího soudu dáno místo pro úvahy o splatnosti směnky 20. dnem měsíce září roku 192001. Bylo totiž evidentní, že u údaje letopočtu nešlo o případ, kdy by část údaje letopočtu („19“) byla předtištěna a další část („2001“) dopsána, s tím, že teprve „souhrn“ obou údajů je rokem, v němž má být na směnku placeno. Závěr, podle něhož údajem roku není „192001“, nýbrž skutečně a jen „2001“ podpořila zásadní grafická odlišnost textu formuláře a textu do formuláře vepsaného při vyhotovení směnky, nehledě na to, že obecně u kteréhokoli účastníka směnečného vztahu nelze předpokládat, že by – a to i vzhledem ke grafické podobě údaje data splatnosti směnky – mohl mít za to, že směnka bude splatná za více než 190 000 let (k tomu obdobně viz Kovařík, Z. Směnka a šek v České republice. 5 vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 92., ve vztahu k údaji splatnosti 6. 12. 99 a k tomuto přiřazený závěr, podle něhož obecně jakýkoli účastník směnečného vztahu jistě nebude předpokládat, že jde o směnku z doby starého Říma, když není pochyb o tom, že rokem splatnosti je rok 1999, jakož i v historické literatuře František Rouček, Jednotný směnečný řád, Praha, 1941, str. 44, co do možnosti určit den vystavení směnky pomocí zkratek, které nebudí pochybnosti, např. „1. IV. 40“). Nejvyšší soud tedy vyšel ve své podstatě z toho, že údaj dne placení musí být vyhotoven způsobem, který odpovídá obecným zvyklostem při uvádění dat, a u kteréhokoliv účastníka směnečného vztahu nesmí daný údaj o datu splatnosti vzbuzovat rozumné pochybnosti o tom, kdy se směnka stává splatnou.
Závěru odvolacího soudu o posuzování formálních náležitostí směnky výlučně dle výsledné podoby směnečné listiny se zřetelem na zákonem předepsané náležitosti, a též se zřetelem na to, zda je daný údaj ze směnečné listiny objektivně seznatelný, lze nepochybně v obecné rovině přisvědčit.
Názor odvolacího soudu, že jakékoliv „neobvyklosti“ v tomto směru vedou pravidelně k závěru o neplatnosti směnky, ovšem Nejvyšší soud za správný nepovažuje.
Zjištěná „neobvyklost“ bude důvodem neplatnosti směnky teprve tehdy, pokud bude vzbuzovat rozumné pochybnosti o samotném obsahu dané formální náležitosti (posuzováno z pohledu kteréhokoliv účastníka směnečného vztahu, tedy i třetí osoby, která se případně v budoucnu účastníkem směnečného vztahu stane).
V posuzované směnce vyznačený údaj o datu jejího vystavení „dne 17. 10. října 2007“ je sice zjevně „neobvyklý“, ale nevzbuzuje rozumné pochybnosti o tom, že směnka byla vystavena dne 17. října 2007. Je totiž nutné přihlédnout ke skladbě a hodnotě znaků v tomto údaji, k tomu že se jedná o v pořadí první časový údaj ve směnečném prohlášení, a to s předtištěným pokynem k vyplnění - „měsíc slovy“, umístěným bezprostředně pod sporným zápisem, kdy následující údaj o dnu splatnosti směnky (se stejným předtištěným pokynem) je již ve směnce uveden „24. října 2007“. Číslovka „17.“ ve sporném zápisu nepochybně neoznačuje měsíc, ale den v příslušném měsíci. Číslovka „10.“ označuje pořadové číslo měsíce v kalendářním roku. Měsíc je pak duplicitně vyjádřen slovem „října“. Opačný závěr o tom, že číslovka „10.“ označuje den v příslušném měsíci, a není tedy jasné, zda byla směnka vystavena „17.“ nebo „10.“ dne měsíce října, by odporoval běžnému způsobu psaní dvou různých dat, neboť v takovém případě by dřívější datum bylo uvedeno na prvním místě (tj. řadová číslovka „10.“ by byla uvedena před číslovkou „17.“).
S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud dospěl (shodně se soudem prvního stupně) k závěru, že v projednávané věci nelze mít rozumné pochybnosti o tom, že obsahem sporného zápisu dne vystavení směnky „dne 17. 10. října 2007“ je údaj označující jako den jejího vystavení 17. října 2007. Z hlediska čl. I. §75 bodu 6. směnečného zákona tedy předložená směnka jako platná obstojí.
Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení platnosti směnky z hlediska určitosti údaje o dni jejího vystavení, Nejvyšší soud je zrušil (včetně závislého výroku o nákladech řízení) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí o věci odvolací soud rozhodne o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. dubna 2014
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu