ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.4106.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 4106/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) Ing. M. V. , a b) MUDr. M. F. , společně zastoupených Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem, se sídlem ve Dvoře Králové nad Labem, nám. Václava Hanky 828, PSČ 544 01, za účasti Bytového družstva Karpatská - Amurská 1, 3, 5 a 7 v likvidaci , se sídlem v Praze 10, Karpatská 858, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 48032832, zastoupeného JUDr. Olgou Vaňkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 559/28, PSČ 120 00, o nahrazení projevu vůle k uzavření nájemní smlouvy, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 15/2013, o dovolání Bytového družstva Karpatská - Amurská 1, 3, 5 a 7 v likvidaci proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2014, č. j. 7 Cmo 356/2013-105, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 16. května 2013, č. j. 72 Cm 15/2013-84, zamítl Městský soud v Praze návrh na nahrazení projevu vůle Bytového družstva Karpatská - Amurská 1, 3, 5 a 7 v likvidaci (dále jen „družstvo“) k uzavření nájemní smlouvy s navrhovateli k bytu blíže specifikovanému ve výroku (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelů zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně; potud se dovolává závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2009, sp. zn. 28 Cdo 687/2009 (který je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že názor, na kterém vybudoval své rozhodnutí odvolací soud, je plně v souladu se závěry usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2014, sp. zn. 31 Cdo 1147/2012, z něhož se podává, že - v případech, kdy je s členstvím v družstvu spojen i nájem družstevního bytu - přechází na základě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřené podle §230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, na nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu); daný nájemní vztah nezaniká, ale na místo nájemce do něj vstupuje nabyvatel členského podílu. Citovaným usnesením byly překonány závěry učiněné (mimo jiné) v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 687/2009, na nějž poukazuje dovolatel.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když - jak je zřejmé z obsahu spisu - rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2014
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu