ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.431.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 431/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně 100MEGA Distribution s. r. o., se sídlem v Brně, Železná 7, č.p. 681, PSČ 619 00, identifikační číslo osoby 60 70 79 68, zastoupené JUDr. Zuzanou Malaníkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Příkop 27/2a, PSČ 602 00, proti žalovanému Ing. R. L., zastoupenému JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Hlavní třída 1023/55, PSČ 708 00, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Cm 31/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2011, č. j. 4 Cmo 407/2011-180, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného usnesením ze dne 30. listopadu 2011,č. j. 4 Cmo 407/2011-180, potvrdil usnesení ze dne 7. září 2011, č. j. 17 Cm 31/2010-163, jímž Krajský soud v Ostravě – odkazuje na ustanovení §43 odst. 1 a 2 a §228 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – odmítl žalobu žalovaného na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Sm 440/2004.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel zdůrazňuje, že podal včas návrh na povolení obnovy řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Sm 440/2004, přičemž současně „má za to, že ve svém podání vylíčil všechny rozhodné skutečnosti, které nemohl bez své viny použít v původním řízení a současně mu mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Dále uvedl, proti kterému rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje a uvedl, dle jeho mínění, i nové skutečnosti, které by měly být v řízení o obnovu řízení provedeny. Žalovaný se domnívá, že kdyby soudy skutečně správně zjistily nové skutečnosti a důkazy, které žalovaný uvedl, nemohly by dojít k závěru, že podání žalobce na obnovu řízení se odmítá“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil.
Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu je – bez dalšího – přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 části věty před středníkem o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2012); podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití §237 odst. 1 a 3 o. s. ř.), má Nejvyšší soud za obsolentní (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3582/2010, uveřejněného pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle ustanovení §228 o. s. ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení §205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (odstavec 1). Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání (odstavec 2).
Podle ustanovení §232 o. s. ř. žaloba musí vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (odstavec 1). Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen po dobu trvání lhůt k žalobě (odstavec 1).
Podle ustanovení §235a odst. 2 o. s. ř. pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.
Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li žaloba na obnovu řízení přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (§235a odst. 2 a §43 odst. 1 a 2 o. s. ř.).
V poměrech projednávané věci nemá Nejvyšší soud ve shodě se soudy nižších stupňů žádných pochybností o tom, že tvrzení žalovaného, podle něhož „dle nového přezkoumání daňového přiznání a nových údajů finančního úřadu“ podává návrh na obnovu řízení, když „ohledně sporného zboží s danou firmou jednala O. L.“, která zboží následně předala p. H. bez jeho vědomí a plné moci, nelze považovat za důvod obnovy řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 Sm 440/2004 (v označené věci Krajský soud v Ostravě směnečným platebním rozkazem ze dne 13. prosince 2004, č. j. 17 Sm 440/2004-19, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 694.243,- Kč s 6% úrokem od 24. srpna 2004 do zaplacení, směnečnou odměnu 2.314,- Kč a náklady řízení; námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu byly jako opožděné odmítnuty usnesením téhož soudu ze dne 13. června 2008, č. j. 17 Sm 440/2004-32, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. ledna 2010, č. j. 4 Cmo 316/2008-114 a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2010, č. j. 29 Cdo 1442/2010-145). Současně je podle obsahu spisu zjevné, že žalovaný přes řádnou výzvu soudu prvního stupně (viz usnesení ze dne 28. února 2011, č. j. 17 Cm 31/2010-153, doručené zástupkyni žalovaného dne 9. března 2011) v určené lhůtě (ani později) vady žaloby na obnovu řízení neodstranil.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. jako nedůvodné zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo zamítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2014
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu