ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.4502.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 4502/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Ing. Z. N. , proti žalované JUDr. Haně Záveské , advokátce, se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, PSČ 293 01, jako správkyni konkursní podstaty úpadce Ing. Z. N., o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 52 CmI 1/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2014, č. j. 10 Cmo 39/2013-152, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 11. prosince 2012, č. j. 52 CmI 1/2011-86, zamítl Krajský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“) žalobu, kterou se žalobce (Ing. Z. N.) domáhal vůči žalované (správkyni konkursní podstaty žalobce) vyloučení označených nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty žalobce (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek konkursního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 164-165). Při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 - dále též jen „o. s. ř.“).
Usnesením ze dne 9. dubna 2014, č. j. 52 CmI 1/2011-170, doručeným dovolateli 14. dubna 2014 (srov. doručenku u č. l. 172), konkursní soud mimo jiné zamítl návrh dovolatele na ustanovení zástupce (bod I. výroku) a vyzval dovolatele, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil do 15 dnů od právní moci bodu I. výroku usnesení.
Usnesení konkursního soudu z 9. dubna 2014 pak ve spojení s potvrzujícím usnesením odvolacího soudu ze dne 11. srpna 2014, č. j. 15 Cmo 21/2014-203, nabylo právní moci 18. září 2014.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil (přes poučení o následcích nečinnosti) v určené lhůtě ani později. Nejvyšší soud proto podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř., když dovolatel z procesního hlediska zavinil zastavení dovolacího řízení a u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. listopadu 2014
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu