ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.852.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 852/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně MSV Liberec, s. r. o ., se sídlem v Liberci, Kralická 79/11, PSČ 460 07, identifikační číslo osoby 61 32 89 52, zastoupené obecným zmocněncem Mgr. J. P., proti žalovanému V. T., zastoupenému JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem, se sídlem v Liberci, 1. máje 535/50, PSČ 460 07, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci pod sp. zn. 37 Cm 269/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. května 2013, č. j. 9 Cmo 1/2013-154, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. května 2013, č. j. 9 Cmo 1/2013-154, k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek ze dne 20. března 2012, č. j. 37 Cm 269/2010-107, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 7. prosince 2010, č. j. 37 Cm 269/2010-14, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 569.631,- Kč s 6% úrokem od 1. září 2010 do zaplacení a na nákladech řízení částku 22.790,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a maje za to, že při řešení otázky pravosti jeho podpisu na směnce se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to od rozsudku ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 3478/2007, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalovaného na směnce tíží žalobce.
Dovolatel popisuje průběh řízení (a dokazování) před soudy nižších stupňů, přičemž zpochybňuje závěr odvolacího soudu ohledně „pravosti“ jeho podpisu na směnce, jakož i hodnocení důkazů (výpovědi svědka V. a znaleckého posudku Mgr. Beňové) a konečně namítá, že „není stanoveno“, že znalecká doložka je nezbytnou součástí znaleckého posudku a její absence je neodstranitelnou vadou posudku.
Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušil.
Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné.
Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout „žádným“ dovolacím důvodem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96); na nesprávnost hodnocení důkazů totiž lze usuzovat jen ze způsobu, jakým soud hodnocení důkazů provedl, a to jen polemikou se správností skutkových zjištění soudu, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který dovolatel od 1. ledna 2013 k dispozici nemá (viz ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.).
Pro posouzení přípustnosti dovolání je přitom nepřípadný i poukaz dovolatele na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3478/2007; je totiž zcela zjevné, že rozhodnutí odvolacího soudu závěry formulované v odkazovaném rozhodnutí (podle nichž důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu žalovaného − dlužníka na směnce tíží žalobce) plně respektuje.
Konečně právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá i závěrům přijatým v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 26 Cdo 3928/2013, uveřejněném pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2014
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu