ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.944.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 944/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelů a) D. J. , a b) L. J. , společně zastoupených JUDr. Miroslavem Černým, advokátem, se sídlem v Praze 2, Balbínova 224/3, PSČ 120 00, za účasti Bytového družstva Janovského 18/1251 , se sídlem v Praze 7, Janovského 18/1251, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 63082918, zastoupeného JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem, se sídlem v Mělníku, Krombholcova 327/15, PSČ 276 01, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 69/2012, o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. září 2013, č. j. 7 Cmo 45/2013-61, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně Bytovému družstvu Janovského 18/1251 na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce družstva.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 11. září 2012, č. j. 78 Cm 69/2012-31, zamítl Městský soud v Praze návrh na určení, že „členská schůze Bytového družstva Janovského 18/1251 konaná dne 29. března 2012 v bodě 5 o zvolení členů představenstva a kontrolní komise je neplatná“ (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. „ve správném znění“, podle něhož se zamítá návrh na určení, že usnesení členské schůze Bytového družstva Janovského 18/1251 (dále jen „družstvo“) konané ve dnech 29. března 2012 a 24. dubna 2012 je v bodě 5 o zvolení členů představenstva a kontrolní komise neplatné; dále změnil výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).
Navrhovatelé podali proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatelé označili rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezili rozsah, v němž je napadají, popsali důvody dovolání a formulovali dovolací návrh, k předpokladům přípustnosti dovolání však uvedli toliko následující: „Dovolatelé tvrdí, že jejich dovolání je přípustné podle poučení odvolacího soudu a podle ustanovení §237 občanského soudního řádu, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak.“
Požadavek, aby dovolatelé v dovolání uvedli, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), byli dovolatelé povinni v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části (v podrobnostech viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Jiný výklad by vedl k zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2013, sen. zn. 29 NSČR 114/2013).
Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelé v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) v projednávané věci nedostáli.
Nad rámec výše uvedeného a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že závěr odvolacího soudu o nutnosti odůvodnění námitek proti usnesení členské schůze je v souladu s odvolacím soudem přiléhavě citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, která se uplatní i v poměrech projednávané věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2281/2013, a judikaturu v něm uvedenou).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné družstvo domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 21. května 2014
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu