ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.995.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 995/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně J. N. N. (dříve S.), zastoupené JUDr. Jiřinou Jirákovou, advokátkou, se sídlem ve Slaném, Třebízského 175/44, PSČ 274 01, proti žalovanému P. G. , o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 18 C 138/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. března 2011, č. j. 11 Co 181/2011-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 2. listopadu 2010, č. j. 18 C 138/2006-79, zastavil řízení o určení vlastnictví k bytové jednotce specifikované v odůvodnění usnesení (dále jen „sporná bytová jednotka“) a rozhodl o nákladech řízení, uzavíraje, že pokračování řízení brání (neodstranitelná) překážka věci rozhodnuté ve smyslu §159a odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., navrhujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně, které je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., odmítl podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že závěr odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), podle kterého projednání a rozhodnutí dané věci brání překážka věci rozhodnuté (§159a odst. 5 o. s. ř.), plně odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2001, sp. zn. 20 Cdo 2931/99, ze dne 5. prosince 2006, sp. zn. 21 Cdo 2091/2005 a ze dne 9. února 2011, sp. zn. 31 Cdo 365/2009, uveřejněná pod čísly 85/2003, 84/2007 a 68/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. 26 Cdo 644/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2008, sp. zn. 21 Cdo 3128/2006, či ze dne 28. srpna 2012, sp. zn. 29 Cdo 1633/2012, jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu, a dále např. usnesení Ústavního soudu ze 7. ledna 1994, sp. zn. IV. ÚS 2/93, uveřejněné ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazku 2, části II., pod číslem 5).
K prověření námitek dovolatelky, podle kterých řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí zakládající překážku věci rozsouzené, „proběhlo, aniž byla dána žalobkyni možnost hájit svoje práva před soudem“, slouží žaloba pro zmatečnost (srov. §229 odst. 3 o. s. ř.); označený opravný prostředek přitom dovolatelka mohla uplatnit bez ohledu na průběh a výsledek projednávané věci.
Zabývat se dovoláním meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za nadbytečné.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu