ECLI:CZ:NS:2014:29.ICDO.19.2014.1
MSPH 98 INS 12527/2010
98 ICm 1016/2012
sp. zn. 29 ICdo 19/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce L. P. , zastoupeného JUDr. Jiřím Karáskem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Bělehradská 664/37, PSČ 120 00, proti žalované Mgr. Janě Fialové , se sídlem v Praze 4, Točitá 1964/34, PSČ 140 00, jako insolvenční správkyni dlužníka AMP Development, s. r. o., zastoupené Mgr. Viktorem Šupem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Bratří Čapků 1851/24, PSČ 101 00, o určení práva na uspokojení ze zajištění, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 98 ICm 1016/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka AMP Development, s. r. o ., se sídlem v Praze 5 – Lahovicích, K Sádkám 158, PSČ 159 00, identifikační číslo osoby 28 23 61 31, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 12527/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. května 2013, č. j. 98 ICm 1016/2012, 102 VSPH 56/2013-29 (MSPH 98 INS 12527/2010), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. května 2013, č. j. 98 ICm 1016/2012, 102 VSPH 56/2013-29 (MSPH 98 INS 12527/2010), k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 9. srpna 2012, č. j. 98 ICm 1016/2012-15, jímž Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení §136 odst. 1 písm. f), §174 odst. 2 a §192 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 31. března 2011 – zamítl žalobu o určení, že „pohledávce žalobce za dlužníkem ve výši 3.500.000,- Kč svědčí právo na uspokojení ze zajištění, jež se váže k nemovitostem dlužníka a je tedy pohledávkou zajištěnou“.
Dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 zákona č 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. odmítl.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, zcela odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v usneseních ze dne 16. prosince 2009, sen. zn. 29 NSČR 18/2009, ze dne 30. listopadu 2011, sen. zn. 29 NSČR 16/2011 a 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněných pod čísly 64/2010, 54/2012 a 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2014
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu