ECLI:CZ:NS:2014:29.ICDO.35.2014.1
KSBR 28 INS 6579/2011
28 ICm 1505/2012
sp. zn. 29 ICdo 35/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně V. K. , zastoupené Mgr. Martinou Pekárkovou, advokátkou, se sídlem v Horoměřicích, Nebušická 709, PSČ 252 62, proti žalované L. S. , zastoupené JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph. D., advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova třída 770/52, PSČ 674 01, o určení neexistence pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 ICM 1505/2012, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice V. K. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 28 INS 6579/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. března 2014, č. j. 28 ICm 1505/2012, 13 VSOL 6/2014-42 (KSBR 28 INS 6579/2011), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.850,- Kč, k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 29. listopadu 2013, č. j. 28 ICm 1505/2012-30 (KSBR 28 INS 6579/2011), odmítl Krajský soud v Brně (dále jen „ insolvenční soud “) žalobu, kterou se žalobkyně V. K. domáhala vůči žalované L. S. určení, že pohledávka žalované ve výši 161.111,15 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení žalobkyně v této výši neexistuje a zbývající pohledávka žalované ve výši 29.594,- Kč je akcesorická a rovněž neexistuje (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o odmítnutí žaloby (první výrok), změnil je ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu, jehož přípustnost vymezuje žalobkyně ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Otázky dovoláním předestřené Nejvyšší soud zodpověděl v usnesení ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014. Tímto usnesením zamítl Nejvyšší soud dovolání žalobkyně v typově shodné věci (opírající se o shodnou argumentaci). V tomto usnesení (na něž v podrobnostech odkazuje), Nejvyšší soud uzavřel, že za trvání konkursu vedeného na jeho majetek není dlužník osobou oprávněnou k podání incidenční žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky přihlášeného věřitele, bez zřetele k tomu, zda pohledávku popřel. Jestliže takovou žalobu přesto podá, insolvenční soud ji odmítne podle §160 odst. 4 insolvenčního zákona jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení §202 odst. 1 insolvenčního zákona, §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, čímž žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 23. května 2014) určené podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.
Dovolání směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu, které nebylo rozhodnutím „ve věci samé“, takže advokátu žalované přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny (§11 odst. 1 písm. k/, odst. 2 písm. c/ a odst. 3 advokátního tarifu).
Incidenční spor o popření (určení) pravosti pohledávky je sporem ve smyslu ustanovení §9 odst. 4 písm. c/ advokátního tarifu, u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 50.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle §7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100, -Kč, z níž jedna polovina činí 1.550,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč tak jde o částku 1.850,- Kč.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 29. května 2014
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu