ECLI:CZ:NS:2014:29.ND.205.2014.1
sp. zn. 29 Nd 205/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala ve věci dědictví po zůstaviteli D. Č., zemřelému dne 16. ledna 2012, za účasti České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Brno, Příkop 11, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 33 D 1368/2013, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 33 D 1368/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně předložil Nejvyššímu soudu věc sp. zn. 33 D 1368/2013, a to s návrhem (podaným Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových) na její delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 7 z důvodu vhodnosti.
Důvod pro delegaci spatřoval v tom, že: a) dědictví je předluženo, b) dosud nebyl proveden soupis majetku na místě samém (v bytě zůstavitele na adrese P. D.), c) předcházející delegace věci Okresnímu soudu ve Zlíně (usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2013, sp. zn. 26 Nd 422/2012) byla odůvodněna tím, že dědicové mají bydliště v obvodu Okresního soudu ve Zlíně, přičemž všichni dědicové dědictví odmítli a d) veškerý majetek zůstavitele se nachází v místě jeho bydliště a dá se očekávat, že „se bude provádět likvidace dědictví“.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §88 písm. j) o. s. ř. namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v §85a o. s. ř., je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
V poměrech dané věci, kdy Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 26 Nd 422/2012 – odkazuje na ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. − věc vedenou původně u Obvodního soudu pro Prahu 7 přikázal k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně, přičemž posledně označený soud ve věci provedl řadu úkonů [vydal usnesení o zahájení řízení o dědictví ze dne 3. července 2013, zjistil okruh dědiců (viz protokoly ze dne 6. září 2013 /č. l. 86/ a ze dne 23. září 2013 /č. l. 94/), schválil (rozsudky ze dne 1. října 2013, č. j. P 142/2008-39 a ze dne 30. září 2013, č. j. 15 Nc 102/2013-14) za v těchto rozhodnutích označené nezletilé dědice odmítnutí dědictví po D. Č.], dospěl Nejvyšší soud k závěru, že důvod pro přikázání věci jinému soudu naplněn není a naopak je vhodné, aby Okresní soud ve Zlíně řízení v dané věci dokončil.
Proto věc z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2014
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu