ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.1219.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1219/2014-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2014 o dovolání, které podal obviněný J. B. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. 5 To 446/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 60/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 4 T 60/2013 , byl obviněný J. B. uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 trestního zákoníku, přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví podle §358 odst. 1 trestního zákoníku na skutkovém základě, že
„dne 28. 8. 2012 kolem 16:25 hodin ve S. M., na ul. J. a na ul. P. K., před nejméně třemi svědky, nejprve kopl do pomalu kolem něj projíždějícího osobního motorového vozidla tov. zn. VW Golf, a poté, co řidička vozidla M. Š. zastavila a z vozidla vystoupila, tuto napadl slovně vulgárními nadávkami a rovněž fyzicky úderem pěstí do obličeje, kterým ji srazil na zem, a následně při tom, kdy se jej snažil zadržet manžel M. Š., J. Š., tohoto rovněž po předchozí slovní rozepři napadl údery pěstí do obličeje a dále kopl do jím řízeného osobního motorového vozidla tov. zn. Mercedes Benz 204X, a tímto svým jednáním způsobil M. Š. zranění spočívající v pohmoždění měkkých tkání v temenní krajině hlavy, pohmoždění kostrče a podvrtnutí krční páteře s dobou léčení a omezení v obvyklém způsobu života zejména bolestivostí v délce nejméně 10 dní, J. Š. způsobil toliko povrchní poranění vyžadující jednorázové ošetření, poškozením vozidla VW Golf způsobil škodu ve výši 22.136 Kč a poškozením vozidla Mercedes Benz 204X způsobil škodu ve výši 37.171 Kč, vše ke škodě společnosti Š. P., s. r. o.“ .
Za to byl podle §146 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 a §84 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let a šesti měsíců s dohledem. Podle §228 odst. 1 trestního řádu mu byla dále uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozeným M. Š., bytem S. M., ul. P. K., částku 18.026 Kč, obchodní společnosti Š. Produkt, s. r. o., se sídlem Frýdek-Místek, Nové Dvory-Kamenec 3439, IČO: 26833336, částku 59.307 Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, IČO: 41197518, částku 1.321 Kč.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. 5 To 446/2013 , jímž je podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 19. 2. 2014 [§139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný J. B. dovoláním , v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Podle obviněného vyšetřil policejní orgán věc nedostatečně a jednostranně, ve skutečnosti se skutkový děj odehrál jinak, než uvedli poškození. Obviněný v dovolání podrobně popsal svoji verzi skutkového děje, podle které to byla poškozená M. Š., která mu nedala přednost a ohrozila jej při odbočování z hlavní ulice. Pokud následně při vzájemné slovní rozepři poškozená upadla, bylo to výlučně v důsledku jejího zakopnutí, on ji v žádném případě neudeřil. Tomuto incidentu nebyly přítomny žádné další osoby, které by jej mohly přímo pozorovat, a to ani svědkyně paní O. ani paní Ř. Při následném incidentu se pouze bránil útoku ze strany poškozeného Š., který jej napadl úderem pěstí do obličeje a způsobil mu krvácivé zranění nosu. Pokud jde o svědka Ž., ten se na místo dostavil až později, a nevypovídal o tom, co sám viděl, ale o tom, co mu bylo řečeno poškozenou. Vzhledem k uvedenému se obviněný domnívá, že věc byla nesprávně právně posouzena.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2014, č. j. 5 To 446/2013-170, v plném rozsahu a věc vrátil k novému projednání.
Opis dovolání obviněného byl samosoudcem soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že napadené usnesení bylo obviněnému doručeno dne 28. 3. 2014, ovšem dovolání prostřednictvím obhájce bylo podáno až dne 12. 8. 2014. Tedy po uplynutí lhůty k podání dovolání.
Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání jako opožděné odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu.
Obviněný J. B. je podle §265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu. Jeho přípustnost dovodil Nejvyšší soud na základě §265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Dále bylo zapotřebí zabývat se posouzením toho, zda obviněný podal dovolání včas, tj. v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 trestního řádu).
Podle §265e odst. 1 trestního řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. V souladu s §265e odst. 3 trestního řádu je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Podle §265e odst. 2 trestního řádu, jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Uvedené ustanovení se však neuplatní, pokud obviněný v době, kdy trestní stíhání pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, neměl obhájce, neboť si jej sám nezvolil a přitom nebyl dán důvod nutné obhajoby, a ke zvolení nebo ustanovení obhájce došlo až následně v průběhu lhůty pro podání dovolání. Z hlediska běhu lhůty pro podání dovolání je v takovém případě bez významu, zda a kdy byl doručen opis rozhodnutí takto ustanovenému obhájci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2012, sp. zn. 6 Tdo 251/2012, uveřejněné pod číslem 10/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Přitom je nutno zdůraznit, že zákon (§265e odst. 4 trestního řádu) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a proto období, v němž by mohla být stabilita napadeného pravomocného rozhodnutí ještě zákonným způsobem zpochybněna, nelze dále prodlužovat.
Z předloženého spisu dovolací soud zjistil, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, s řádným poučením o zákonné lhůtě k podání dovolání a jeho podmínkách bylo obviněnému doručeno dne 28. března 2014. Protože obviněný nebyl zastoupen obhájcem a nebyl dán důvod nutné obhajoby, tímto dnem začala běžet zákonná dvouměsíční lhůta k podání dovolání. Ta obviněnému uplynula dnem 28. května 2014.
Obviněný zaslal Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku podání, formulované jako dovolání, došlé jmenovanému soudu 15. 5. 2014, v jehož závěru poukázal na svou nemajetnost a požádal o ustanovení obhájce. Toto podání se však nepovažuje za dovolání, neboť nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, o čemž byl obviněný poučen (§265d odst. 2 trestního řádu). Až po uplynutí zákonné dovolací lhůty k ustanovení obhájce došlo a jeho prostřednictvím bylo dovolání podáno 12. 8. 2014, tedy po uplynutí dovolací lhůty.
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Protože dovolání obviněného bylo podáno opožděně, Nejvyšší soud je v souladu s posledně citovaným ustanovením zákona odmítl, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 trestního řádu. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 15. října 2014
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Šilhavecký