ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.1348.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1348/2014 -18
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. listopadu 2014 o dovolání podaném J. I. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 10 To 117/2014 ze dne 26. června 2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 2 T 154/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2 T 154/2013 ze dne 13. března 2014 byl dovolatel uznán vinným po body ad 1), 2) přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník), ad 2), 3) přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozhodnutí. Za výše uvedené přečiny byl dovolatel odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, přičemž jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtrnácti měsíců.
O odvolání J. I. rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. 10 To 117/2014 ze dne 26. června 2014 tak, že podané odvolání podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal J. I. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že skutková zjištění Krajského soudu v Hradci Králové nepovažuje za správná a úplná, neboť tento se náležitě nezabýval jeho obhajobou a nevypořádal se s ní. Poukázal na rozpory ve výpovědích svědka P. s poukazem na to, co tento uvedl v čestném prohlášení ze dne 13. 6. 2014, které odvolací soud náležitě nevyhodnotil. V tom, že odvolací soud tohoto svědka znovu nevyslechl, vidí dovolatel zásadní porušení svého práva na obhajobu. Dále zopakoval, že nesouhlasí se závěry soudů týkajících se skutků kladených mu za vinu, když nelze bez porušení principu presumpce neviny učinit závěr, že je pachatelem skutků uvedených v obžalobě. Vyjádřil přesvědčení, že v jeho případě je dán tzv. extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými, resp. neprovedenými důkazy. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud „podle §265k odst. 1 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 10 To 117/2014-290 ze dne 26. 6. 2014 a vadné řízení mu předcházející a dále postupoval podle §265 l nebo §265m trestního řádu.“
K takto podanému dovolání zaslalo Nejvyšší státní zastupitelství sdělení, které ovšem pouze prostřednictvím příslušného státního zástupce uvádí, že se vzhledem k povaze uplatněných námitek nehodlá k podanému dovolání věcně vyjadřovat. Současně příslušný státní zástupce souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
Z hlediska předmětného dovolacího důvodu je tak zřejmé, že většina námitek, tak jak je uplatnil ve svém podání dovolatel, není způsobilá být právně relevantně uplatněna nejen pod tímto dovolacím důvodem, ale ani pod žádným dalším ze zákonem taxativně vymezených důvodů dovolání. Dovolatel totiž jejich prostřednictvím pouze předkládá dovolacímu soudu vlastní (pro něj příznivější) verzi skutkového děje s tím, že polemizuje s obsahem provedeného dokazování a především se způsobem, jakým soudy hodnotily (ve věci provedené) důkazy. Soudy přitom (zejména) v odůvodnění svých (přijatých) rozhodnutí jasně a pečlivě objasnily, z jakých důkazů vycházely a jak jednotlivé důkazy hodnotily a proč uznaly dovolatele vinným právě výše uvedenými trestnými činy (přečiny).
Vycházely tak z výpovědi svědků O., JUDr. F. L., CSc., D. D., E. I., E. I., M. H. a P. P. a řady listinných důkazů, týkajících se zejména nepříznivé situace mezi dovolatelem a dotčenými členy jeho rodiny. Odvolací soud též objasnil, proč považoval následné čestné prohlášení svědka P. (učiněné v rozporu s jeho předchozími výpověďmi) týkající se času podání předmětného návrhu na podatelně soudu za nevěrohodné.
Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Nejvyšší soud neshledal ve věci žádný, natož pak (dovolatelem namítaný) extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právním posouzením skutku na straně druhé, který jediný by mohl v řízení o dovolání odůvodnit zásah do skutkových zjištění soudu prvého stupně a soudu odvolacího. Pokud by tedy dovolatel uplatnil toliko dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nezbylo by dovolacímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než který je uveden v §265b tr. ř.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , který dovolatel též ve svém podání uplatnil, je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé alternativě (pravděpodobně) s poukazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jak však již bylo uvedeno výše, k naplnění tohoto dovolacího důvodu nedošlo, proto nemohlo dojít ani k naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 5. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka