ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.1413.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 1413/2014 -20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2014 o dovolání podaném J. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 164/2014 ze dne 31. 7. 2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 1 T 102/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 1 T 102/2013 ze dne 11. 2. 2014 byl dovolatel uznán vinným přečiny ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník) a porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené přečiny byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když takto uložený trest mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu osmnácti měsíců s tím, že se mu ukládá, aby ve zkušební době nahradil škodu, kterou trestnou činností způsobil. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podal J. Š. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 4 To 164/2014 ze dne 31. 7. 2014 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. Š. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v dané věci jde o posouzení jeho tvrzení stran popsaného konfliktu a tvrzení poškozené M. T. Přitom soudy se zabývaly podrobně charakterem jeho osoby, nikoli však již osobou poškozené. Poukázal na nedostatečné zkoumání krevních stop na místě incidentu, a proto nelze ani usoudit na jeho přítomnost v bytě poškozené v kritické době, případně nebylo vzato v úvahu, že jej poškozená kousla a přivodila mu tak krvácení. Nebyli vyslechnuti ani jím navrhovaní svědci R. a D. a tak za uvedených okolností vznikají pochybnosti, které soudy nevzaly v potaz, když takto neaplikovaly ani zásadu in dubio pro reo. Přitom ani znalecký posudek z oboru zdravotnictví neprokázal to, že je člověkem agresivním. Konečně namítl, že soudy se měly zaměřit především na to, zda v posuzované věci a vzniku konfliktu se nejednalo o nutnou obranu dovolatele a v rozhodnutích chybí také úvaha, zda z mezí nutné obrany svým jednáním vybočil. Uzavřel s tím, že z popisu skutku nelze dovodit splnění či nesplnění předpokladů pro uplatnění nutné obrany ani subjektivní stránky trestného činu, když z učiněných skutkových zjištění nelze jednoznačně dovodit, že dovolatel byl původcem popsané události. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu podaného dovolání podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené (citované) usnesení odvolacího soudu zrušil v celém rozsahu, dále aby dle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby podle §265k odst. 1 tr. ř. (pozn. správně podle §265 l odst. 1 tr. ř.) přikázal označenému odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zaslal dovolacímu soudu dne 18. 11. 2014 přípis, v jehož rámci sdělil, že nevyužívá svého oprávnění podle §265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nebude vyjadřovat.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu označeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku poukazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).
V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že to byl on, který byl napaden a pouze se bránil, a to v mezích nutné obrany. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědi poškozené, když ta je podporována klíčovým důkazem, kterým (za stavu výpověď proti výpovědi) je objektivní lékařská zpráva právě o zranění poškozené, která takto odpovídá tomu, jak ona sama zmíněný incident popsala. Z ohledání místa činu je pak zjevné, že krevní stopy (lhostejno koho z nich) nalezené po incidentu byly v bytě poškozené. Nelze ani přehlédnout, že soudy přiléhavě vysvětlily, proč nevyhověly návrhu dovolatele na doplnění dokazování v podobě výslechu jím navržených svědků. Z učiněných skutkových zjištění nelze přitom usoudit na to, že by dovolatel jednal v mezích nutné obrany, neboť z nich také plyne, že nejednal tak, že by odvracel přímo hrozící nebo trvající útok na svou osobu a jeho (popsané) jednání z mezí nutné obrany zjevně vybočilo. V tomto směru je však nutno připomenout, že se jedná o námitky dovolatele, které nelze označit za takové, které by vycházely ze zmíněných učiněných skutkových zjištění. Dlužno dodat (k dalším námitkám dovolatele), že předmětný skutek byl soudy popsán dostatečně přesně a určitě, a to do té míry, že na základě jeho popisu mohly soudy odpovědně přistoupit i k právní kvalifikaci jednání dovolatele i z hlediska právě namítané nutné obrany či zmiňované subjektivní stránky označených trestných činů. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedených směrech přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je potom zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. prosince 2014
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka