ECLI:CZ:NS:2014:3.TDO.600.2014.1
sp. zn. 3 Tdo 600/2014 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. května 2014 o dovolání podaném obviněnými R. K. a Z. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 4 To 460/2013 ze dne 19. 11. 2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 20 T 90/2011, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích sp. zn. 20 T 90/2011 ze dne 25. 4. 2013 byli dovolatelé shodně uznáni vinnými přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl každý z nich odsouzen k peněžitému trestu ve výměře dvaceti denních sazeb, přičemž jedna denní sazba činí 200,- Kč, tedy ve výměře čtyři tisíce Kč. Pro případ, že by takto uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, byl každému z nich stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.
V předmětné věci podali oba dovolatelé odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 4 To 460/2013 ze dne 19. 11. 2013 tak, že je jako nedůvodná podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podali obvinění R. K. i Z. K. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Tomáše Cabalky následně dovolání, kterým současně napadli v celém rozsahu i rozsudek soudu prvního stupně, přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelé vyložili, v jakých skutečnostech spatřují existenci uplatněného dovolacího důvodu a současně navrhli, aby Nejvyšší soud z podnětu podaných dovolání zrušil obě dovoláním napadená rozhodnutí.
K takto podaným dovoláním zaslala státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství dne 7. 5. 2014 přípis, v jehož rámci sdělila, že nevyužívá svého oprávnění plynoucího z ustanovení §265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nebude věcně vyjadřovat a současně vyjádřila výslovný souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání.
Postavení obou dovolatelů, jako osob oprávněných k podání dovolání plyne z ustanovení §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. Podmínky přípustnosti dovolání jsou v daném případě založeny ustanovením §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť dovolání napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 tr. ř., kterým byli obvinění uznáni vinnými a byl jim uložen trest. Dovolání současně splňuje zákonem předepsané formální a obsahové náležitosti (§265d odst. 2 věta první tr. ř., §265f odst. 1 tr. ř.).
Nejvyšší soud jako soud dovolací dále zkoumal, zda dovolání obviněných bylo podáno včas, tj. v zákonné dvouměsíční lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř. Z předloženého spisu (viz příslušné doručenky) zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu, tedy rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, bylo dovolateli R. K. doručeno dne 6. 1. 2014, dovolateli Z. K. dne 7. 1. 2014 a jejich obhájci Mgr. Mateji Dvořákovi dne 2. 1. 2014 do příslušné datové schránky. Způsob doručení takto odpovídá ustanovení §63 odst. 1 tr. ř. a §48 odst. 2 o. s. ř. Konec dovolací lhůty tak v posuzované věci připadl na den 7. 3. 2014. Oba dovolatelé potom zmocnili ke svému zastupování dne 17. 3. 2014 obhájce JUDr. Tomáše Cabalku a ten vypracoval předmětné dovolání, které bylo Okresnímu soudu ve Strakonicích doručeno do datové schránky dne 19. 3. 2014. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že dovolatelé nepodali předmětné dovolání včas, nýbrž po uplynutí zákonné dovolací lhůty, o jejíž délce byli ve smyslu ustanovení §125 odst. 3 tr. ř. zároveň odvolacím soudem řádně poučeni. Podle §265e odst. 4 tr. ř. přitom navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne mj. z toho důvodu, že bylo podáno opožděně. V daném případě proto Nejvyšší soud rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněných R. a Z. K. odmítá, aniž by napadené rozhodnutí dále přezkoumával podle kriterií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. potom rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. května 2014
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka