Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.04.2014, sp. zn. 30 Cdo 1678/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1678.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1678.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1678/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci péče o nezletilého P. B. , zastoupeného opatrovníkem Magistrátem města Přerova, syna matky Š. H., a otce P. B., o výživné, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 17 Nc 355/2001, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. září 2013, č.j. 70 Co 273/2013-271 a dovolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 4. února 2013, č.j. 17 Nc 355/2001-202, takto: I. Dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. září 2013, č.j. 70 Co 273/2013-271, se odmítá . II. Řízení o dovolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 4. února 2013, č.j. 17 Nc 355/2001-202, se zastavuje . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Přerově (dále jen „soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. února 2013, č.j. 17 Nc 355/2001-202, rozhodl o zvýšení výživného na nezletilého, o dlužném výživném a o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 25. září 2013, č.j. 70 Co 273/2013-271 (dále jen „odvolací soud“) rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku o běžném a dlužném výživném a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně podal otec (dále jen „dovolatel“) včasné dovolání k Nejvyššímu soudu (dále jen „dovolací soud“), kdy rovněž požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů poté, co usnesením ze dne 22.11.2013, č.j. 17 Nc 355/2011-285, potvrzeném usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10.1.2014, č.j. 70 Co 603/2013-290 bylo rozhodnuto tak, že otci se advokát pro podání mimořádného opravného prostředku v řízení o úpravě výživného pro nezletilého P. neustanovuje. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu, dále jeno. s. ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to s ohledem na ustanovení §243f odst. 2 o. s. ř. ve spojení s čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.). Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Dovolací soud má za to, že přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §237 o. s. ř. není v posuzovaném případě dána, jelikož dovolatel dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o rodině“), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Protože dovolatel napadá výrok, týkající se změny výživného, proti němuž není dovolání objektivně přípustné, dovolacímu soudu tak nezbylo nic jiného než dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítnout. Dovolatel však dovoláním výslovně napadl i rozsudek soudu prvního stupně; jelikož však funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána, Nejvyšší soud řízení o takovém podání ve smyslu ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavil (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje podle ustanovení §243f odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. dubna 2014 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/30/2014
Spisová značka:30 Cdo 1678/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1678.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Výživné
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
§236 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19