Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.06.2014, sp. zn. 30 Cdo 1955/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1955.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1955.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 1955/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v exekuční věci oprávněného S. P. , s místem podnikám v Liberci VIII., K Bucharce 247, identifikační číslo osoby 12796026, zastoupeného JUDr. Martinem Kohlerem, advokátem se sídlem v Liberci, 1. Máje 535/50, proti povinné společnosti BEKRA CZ, s.r.o., se sídlem v Liberci III, Na Rybníčku 387/6, identifikační číslo osoby 47285044, pro částku 82.173,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 63 EXE 4876/2012, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci z 27. září 2013, č.j. 30 Co 552/2012-55, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 12. června 2012, č. j. 63 EXE 4876/2012-13, jímž okresní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na její nařízení zamítl. Své rozhodnutí s poukazem na současnou judikaturu Ústavního a Nejvyššího soudu odůvodnil závěrem, že v rámci zkoumání, zda byl k exekuci navržený rozhodčí nález vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, je exekuční soud oprávněn a povinen zabývat se platností rozhodčí doložky z toho pohledu, zda se výběr rozhodce na jejím základě uskutečnil podle transparentních pravidel. V dovolání – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – oprávněný s odkazem na ustanovení §32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů vyjadřuje přesvědčení, že pokud povinná v zákonné lhůtě nepodala žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, nemůže se domáhat vyslovení jeho neplatnosti z důvodu neplatnosti doložky v exekučním řízení. Jestliže o platnosti či neplatnosti rozhodčí doložky rozhodl soud až v rámci exekučního řízení, poškodil právo oprávněného na spravedlivý proces; napadené rozhodnutí odvolacího exekučního soudu totiž oprávněnému neumožňuje pokračovat ve sporu před obecným soudem v nalézacím řízení při zachování lhůty pro podání žaloby, jak mu to umožňuje žaloba na zrušení rozhodčího nálezu, takže oprávněný, který svou pohledávku nevymáhal před obecným soudem v dobré víře, že má platný titul, je nyní v situaci, kdy je jeho pohledávka je promlčena. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 7., části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013, a dospěl k závěru, že je třeba je odmítnout. Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle první věty ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 237a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Jelikož povinný v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, Nejvyšší soud je podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. června 2014 JUDr. Vladimír Mikušek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/24/2014
Spisová značka:30 Cdo 1955/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.1955.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19