ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2415.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2415/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné GE Money Bank, a. s., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo osoby 25672720, zastoupené JUDr. Janem Brožem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti povinnému M. B., pro 78.152,13 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5 pod sp. zn. 067 EX 172/04, o dovolání M. P. , zastoupené JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 23, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2014, č. j. 16Co 56/2014-211, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Odvolací soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., ze dne 17. 12. 2013, č. j. 067 EX 172/04-175, kterým soudní exekutor vydal dražební vyhlášku, jíž stanovil den (26. 2. 2014) a místo konání dražby (výrok I.), označil předmět dražby - blíže specifikovaný spoluvlastnický podíl povinného na nemovitostech (výrok II.), určil výslednou cenu dražených nemovitostí částkou 163.000,- Kč (výrok III.), nejnižší podání 108.733,- Kč (výrok IV.), výši jistoty 10.000,- Kč a způsob jejího zaplacení (výrok V.), s tím, že na nemovitostech neváznou žádné závady, které prodejem v dražbě nezaniknou (výrok VI.), a ostatní náležitosti stanovené v §336b odst. 2 a §336o odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012.
Proti usnesení odvolacího soudu podala spoluvlastnice dražených nemovitostí dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 o. s. ř., a namítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Uvedla, „že v průběhu řízení soud nerozhodl o procesním nástupci účastníka řízení K. H., jejíž spoluvlastnický podíl na dražené nemovitosti představuje celou ½, a věc nevrátil k šetření ex. úřadu“. Exekutorovi vytýká, že vydal dražební vyhlášku neúplnou, „bez vyjmenování účastníků řízení“. Uvedla dále, že odvolací soud dopustil, aby bylo řízení vedeno proti povinnému, jenž je více jak deset let nezvěstný, a dále nezjišťoval, zda nebyl úřady prohlášen za mrtvého. Jeho procesního nástupce soud rovněž neurčil. Rovněž vytýká, že v odůvodnění usnesení ze dne 23. 4. 2014, č. j. 067 EX 172/04-262, je uvedena výše spoluvlastnického podílu povinného id. 1/6, ačkoliv činí 1/16. Nesouhlasí ani s výší ceny nemovitostí, neboť znalecký posudek je již tři roky starý. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudního exekutora zrušil. Podáním ze dne 27. 5. 2014 se s obsahem dovolání ztotožnil její právní zástupce.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatelka domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Jelikož dovolatelka vůbec neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud je podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu