ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2435.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2435/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu pro Prahu-západ pod sp. zn. 4 C 143/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. března 2012, č.j. 27 Co 278/2011-382, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.) :
Okresní soud pro Prahu-západ rozsudkem ze dne 16. října 2009, č.j. 4 C 143/99-318, výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovaná vyplácela žalobci doživotní rentu 23.542,- Kč od 10. 12. 1984, výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 120.000,- Kč, výrokem III. zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 800.000,- Kč a výrokem IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze 22. března 2012, č.j. 27 Co 278/2011-382, výrokem I. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.) a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.
Usnesením ze dne 11. září 2013, č.j. 4 C 143/99-487, (potvrzeným odvolacím soudem a v právní moci 18. dubna 2014) soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o bezplatné ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Poté jej vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení usnesením ze dne 14. května 2014, č.j. 4 C 143/99-504, s poučením o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 16. května 2014, avšak tento nedostatek nebyl do současné doby odstraněn.
Dovolací soud za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 22. března 2012, přihlédl k bodu 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012.
Nejvyšší soud konstatuje, že podle §241 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (který však může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy), jestliže sám nemá právnické vzdělání; je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná za ní osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o.s.ř., pokud má právnické vzdělání. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání. V tomto případě se jedná o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona.
Jak již bylo uvedeno, žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta. Jeho nové podání došlé soudu prvního stupně dne 17. června 2014, v němž je zahrnuta opětovná žádost podle §30, resp. §138 o.s.ř., nominálně zdůvodněná, že obsahuje v tomto smyslu nové skutečnosti, nikterak žádné fakty, které by naplňovaly zákonné předpoklady osvobození od soudních poplatků, resp. ustanovení zástupce z řad advokátů, nepřináší.
Dovolacímu soudu proto nezbývá, než uzavřít, že dovolatel výše uvedené výzvě zvolit si pro dovolací řízení zástupce nevyhověl a pro dovolací řízení si nezvolil ve stanovené lhůtě (resp. ani později) zástupce z řad advokátů, aniž by případně doložil, že splňuje podmínku získání právnického vzdělání, jak je předpokládána ustanovením §241 odst. 2 písm. a) o.s.ř. Protože tak nebyla naplněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolací soud musel podle již uvedených ustanovení dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o. s. ř věta první o.s.ř., když dovolatel nemá na náhradu nákladů nárok, přičemž však žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. července 2014
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu