Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.06.2014, sp. zn. 30 Cdo 256/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.256.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.256.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 256/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněného Hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupeného prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Dlouhá 13, proti povinné euroAWK s. r. o., se sídlem v Praze 10, Konopišťská 739/16, identifikační číslo osoby 43965717, pro nepeněžité plnění, vedené Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. 49 EXE 749/2012, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2013, č. j. 12 Co 522/2012-76, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 30. 7. 2012, č. j. 49 EXE 749/2012-36, nařídil exekuci na majetek povinné podle vykonatelného rozsudku (pro uznání) Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. 10. 2010, č. j. 29 C 121/2010-43, k vynucení povinnosti povinné odstranit z pozemků oprávněného, které jsou ve výroku definovány označením katastrálního území, parcelním číslem a bližší lokalizací s uvedením názvu ulic, všechna velkoplošná reklamní zařízení a stavby pro reklamu, jejichž geometrické středy byly určeny pomocí souřadnic GPS uvedených v tabulce, jakož i k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Vladimír Plášil, Exekutorský úřad Praha 7. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uzavřel, že základní předpoklady pro nařízení exekuce byly splněny, že ve fázi nařízení exekuce soud pouze zkoumá formální náležitosti návrhu, přičemž vychází z tvrzení oprávněného a neprovádí dokazování. Podle názoru odvolacího soudu je v daném případě exekuční titul dostatečně určitý, neboť jednotlivé pozemky jsou řádně označeny katastrálním územím, parcelním číslem s bližší lokací uvedením názvu ulic, jakož i pomocí souřadnic GPS, což je obecně uznávaný způsob lokalizace určitého místa. Z exekučního titulu je zřejmé, že povinná má odstranit všechna svá reklamní zařízení a stavby pro reklamu, přičemž z obsahu odvolání se podává, že povinná si je vědoma, o jaký druh jejích zařízení a staveb jde. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, doplněné dne 12. 7. 2013, jehož přípustnost opírá o ustanovení §237 o. s. ř. (s tím, že závěr odvolacího soudu o materiální vykonatelnosti exekučního titulu je nesprávný a odchyluje se od ustálených výsledků rozhodovací činnosti dovolacího soudu – bod IX. dovolání), a namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. na nesprávném právním posouzení věci. Odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s uplatněnými odvolacími důvody a neuvedl, z jakých důvodů je odmítá. Takové rozhodnutí nejen odporuje obsahovým požadavkům kladeným na odůvodnění rozhodnutí podle §157 odst. 2 o. s. ř., nýbrž je pro tyto vady odůvodnění zároveň neúplné, a proto je v rozporu jak s účelem soudního řízení, tak i se zásadami spravedlivého procesu vyjádřenými v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (shodně i nález Ústavního soudu ze dne 26. září 1996, sp. zn. III. ÚS 176/96 uveřejněný pod č. 89 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6 - bod III. dovolání). Exekuční titul ve shora uvedené věci uložil povinné odstranit velkoplošná reklamní zařízení a stavby pro reklamu. Takové druhové vymezení zařízení a staveb je neurčité, neboť z něj nevyplývá, jaká reklamní zařízení nebo stavby tomuto požadavku vyhovují. Současně povinná odvolacímu soudu vytýká, že se řádně neseznámil s podkladovým rozhodnutím, „jinak by v odůvodnění dovoláním napadeného usnesení nemohl uvést, že pozemky, jichž se má týkat vykonávaná povinnost, jsou v exekučním titulu označeny též souřadnicemi GPS, ačkoliv tyto souřadnice podle obsahu výroku exekučního titulu mají označovat geometrické středy velkoplošných reklamních zařízení a staveb pro reklamu, jež mají být umístěny na těchto pozemcích“. Uvedla dále, že GPS (Global Positioning Systém) souřadnice představují pojem technické povahy, k jehož pochopení je třeba odborných znalostí, přesnost výpočtu polohy vyjádřeného souřadnicemi GPS závisí na mnoha okolnostech, výsledkem je pouze přibližný výpočet, v součtu příčin nepřesností vykazuje odchylku až deset metrů. Jak bylo doloženo i v odvolacím řízení, v mnoha místech určených GPS souřadnicemi uvedenými v exekučním titulu povinná žádné reklamní zařízení ani stavby pro reklamu nemá. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.). Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nejvyšší soud ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Tomuto požadavku však dovolání povinné nedostálo. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. června 2014 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/04/2014
Spisová značka:30 Cdo 256/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.256.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19