ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2723.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2723/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobce J. H. , proti žalovanému Domovu pro seniory Předklášteří, příspěvkové organizaci, se sídlem v Předklášteří, Šikulova 1438, IČO 65751774, zastoupenému Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Šumavská 35, o ochranu osobnosti, o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků a o žádosti o ustanovení zástupce, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 24 C 49/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. listopadu 2012, č.j. 1 Co 350/2012-218, takto:
Dovolání žalobce se odmítá .
Stručné odůvodnění
(243c odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. listopadu 2012, č.j. 1 Co 350/2012-218, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. září 2012, č.j. 24 C 49/2008-205, podle §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků a byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení.
Proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem.
Soud prvního stupně poté vyzval žalobce mimo jiné k odstranění nedostatku povinného zastoupení usnesením ze dne 15. července 2013, č.j. 24 C 49/2008-234, s poučením o tom, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 22. července 2013.
Žalobce podal přípisem ze dne 23. července 2013 žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, o které rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. února 2014, č.j. 24 C 49/2008-253, tak, že řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce zastavil. Usnesením ze dne 20. května 2014, č.j. 1 Co 131/2014-265, Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce usnesení krajského soudu změnil tak, že se žalobci zástupce pro dovolací řízení neustanovuje.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.)za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 21. listopadu 2012, přihlédl k bodu 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012. Konstatoval, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatel sice není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o.s.ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o.s.ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Dovolání v této věci není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a nebyl mu ustanoven zástupce z řad advokátů, není rozhodnutím ve věci samé.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že se nejedná o žádný z případů uvedených v jejich taxativních výčtech (srovnej k tomu ve vztahu k výroku o žádosti účastníka o přiznání osvobození od placení soudních poplatků např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2006, sp. zn. 29 Odo 139/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2006, pod číslem 64 a ve vztahu k výroku o žádosti účastníka o ustanovení zástupce např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. července 2014
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu