ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.276.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 276/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci nezletilého M. A. , zastoupeného opatrovníkem Městským úřadem v Šumperku, syna matky RNDr. J. A. , právně zastoupené Mgr. Hanou Markovskou, advokátkou se sídlem Šumperk, Hlavní třída 12/5 a otce Ing. D. A. , o úpravu výchovy a výživy na dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rodičů, o obnovu řízení předběžného opatření, o obnovu řízení o ustanovení opatrovníka pro meritorní řízení a o obnovu řízení o dalším ustanovení opatrovníka pro meritorní řízení , ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 13 Nc 172/2009, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 8. listopadu 2012, č.j. 70 Co 285/2012-583, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. listopadu 2012, č.j. 70 Co 285/2012-583, potvrdil odstavec I, bod 1 a odstavec II, bod 2 výroku rozsudku Okresního soudu v Šumperku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 12. března 2012, č.j. 13 Nc 172/2009-421, týkající se výchovy nezletilého a změnil odst. I, bod 1 a odstavec II, bod 2 výroku týkajícího se výživného nezletilého. Dále zastavil řízení o odvolání matky ve vztahu k výrokům II, II, IV a V rozsudku soudu prvního stupně, týkajících se návrhů matky, jimiž se domáhala obnovy řízení proti usnesením odvolacího soudu, všech ze dne 21. dubna 2010, č.j. 70 Co 157/2010-129, 70 Co 157/2010-122, 70 Co 157/2010-134, a usnesení ze dne 15. dubna 2010, č.j. 70 Co 157/2010-117.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala matka dovolání, v němž brojila proti odstavcům II a III výroku odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto o výživě a výchově nezletilého Marka.
Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 8. listopadu 2012, tj. před 1. 1. 2013, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 - srov. čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o.s.ř.“).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podle §237 o. s. ř. není v posuzovaném případě dána, a to již proto, že dovolatelka dovoláním napadá výroky rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř., když dovolatelka napadá výroky týkající se výživy a výchovy nezletilého. Nejvyšší soud ČR proto dovolání matky podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. února 2014
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.,
předseda senátu