ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.2945.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2945/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Pavlíka v exekuční věci oprávněného A. J., zastoupeného JUDr. Ladislavem Sádlíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Holečkova 31, proti povinnému Mgr. P. M., za účasti vydražitele V. M. , pro 2.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Dagmar Kuželové, Exekutorský úřad Praha 4, pod sp. zn. 046 Ex 655/11, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2013, č. j. 14 Co 329/2013-27, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutorka JUDr. Dagmar Kuželová, Exekutorský úřad Praha 4, pověřená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 4. 2010, č. j. 67 EXE 959/2010-11, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 21. 3. 2011, č. j. 67 EXE 959/2010-24, kterými byla nařízena exekuce podle notářského zápisu notářky JUDr. Aleny Klocové ze dne 16. 2. 2010, č. j. NZ 42/2010, N 55/2010, udělila usnesením ze dne 20. 6. 2013, č. j. 046 Ex 655/11-393 rh, příklep ve výši 2.900.000,- Kč vydražiteli V. M. k nemovitostem ve výroku uvedeným a vydražiteli stanovila lhůtu k doplacení nejvyššího podání.
Odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení soudní exekutorky potvrdil (výrok I.) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi vydražitelem a povinným nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Uzavřel, že povinný nezaplatil převážnou část vymáhaného dluhu, kromě toho má další závazky. Způsob provedení exekuce je tedy zcela přiměřený. Pověřený soudní exekutor opakovaně fakticky dražbu na žádost povinného odročil. Nebyly zjištěny důvody pro zastavení exekuce ani žádná pochybení v průběhu dražby.
Povinný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, v němž namítá nesprávné právní posouzení celé věci odvolacím soudem. Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že „daná záležitost dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena“. Odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s jeho námitkou, a to “naprostou nereálností zastaralého znaleckého posudku, který byl podkladem pro stanovení vyvolávací ceny při dražbě, jakož i se skutečností naprostého nezohlednění investic do nemovitostí, provedených povinným“. Povinný nabyl nemovitosti v roce 2008 za cenu asi 5 milionů Kč a následně je zhodnotil. Částka, za niž byly nyní vydraženy, neodráží jejich reálnou hodnotu. Dražbou došlo pouze ke snížení jeho majetku, přičemž oprávněný z exekuce neobdrží žádné finanční prostředky a Česká spořitelna, která poskytla hypoteční úvěr na koupi nemovitostí, bude uspokojena jen částečně. O tom svědčí vydané rozvrhové usnesení ze dne 4. 12. 2013, č. j. 046 EX 655/11-424, dle nějž vydražená částka má být rozdělena mezi soudní exekutorku a Českou spořitelnu a. s. Dražba provedená na základě zastaralého a neobjektivního znaleckého posudku byla zcela neefektivní a porušující jedno ze základních lidských práv dovolatele, a to právo vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dále navrhl, aby dovolací soud ve smyslu §243 o. s. ř. odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že, má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva se jedná (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel však tomuto požadavku nedostál.
Pro úplnost se uvádí, že pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovitostí i usnesením o dražební vyhlášce je soud (soudní exekutor) při rozhodování o příklepu vázán (viz usnesení publikované pod č. 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Kromě toho účelem ocenění není stanovení ceny, za niž bude nemovitost prodána; výsledná cena představuje pouze východisko pro určení nejnižšího podání (srov. §336e odst. 1 o. s. ř.); nemovitost se v dražbě prodává za nejvyšší podání, kolik toto podání bude činit, se ukáže až v samotné dražbě.
Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 druhá věta o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová
předsedkyně senátu