ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3339.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 3339/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné H. H. , proti povinnému J. H. , zastoupenému JUDr. Jankou Šárovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 18, za účasti vydražitelky M. S. , pro 4 926 270 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 1 Nc 2014/2003, pověřeným soudním exekutorem Mgr. Michalem Rudým, Exekutorský úřad Praha 8, pod sp. zn. 76 EX 39/03, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2014, č. j. 20 Co 24/2014-482, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 11. 2013, č. j. 76 EX 39/03-412, kterým soudní exekutor udělil příklep vydražiteli na nemovitostech specifikovaných v předmětném usnesení.
Usnesení krajského soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o §237 o. s. ř. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolací soud podle dovolatele nevycházel ze skutkového stavu v době vydání usnesení o příklepu (kdy probíhalo řízení o vyloučení předmětných nemovitostí z exekuce), a i když v době rozhodování odvolacího soudu bylo řízení o vylučovací žalobě již zastaveno pro zpětvzetí, měl odvolací soud rozhodnutí o příklepu jako nezákonné zrušit, neboť soudní exekutor byl povinen dražební jednání odročit. Dále povinný uvádí, že odvolací soud nesprávně užil občanský soudní řád a exekuční řád ve znění do 31. 12. 2012 namísto znění účinného do 31. 12. 3013. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, případně aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání namítá, že dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., a má rovněž za to, že tyto předpoklady ani dány nejsou, neboť právní hodnocení věci odvolacím soudem je zcela v souladu s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu. Odvolací soud podle ní správně vycházel při posouzení existence překážek v provedení dražby ze stavu ke dni vyhlášení svého rozhodnutí; čistě formální trvání na překážce v dražbě v projednávané věci by bylo v rozporu s principem ochrany dobré víry vydražitele. Oprávněná rovněž poukazuje na zjevně obstrukční povahu návrhů povinného, protože zrušení pravomocného rozhodnutí o udělení příklepu by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a efektivity soudního řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Povinný jako dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 a §241a odst. 2 o. s. ř. Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. (§243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu dle §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2014
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph.D.
předsedkyně senátu