ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.4156.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 4156/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Okresního stavebního bytového družstva Česká Lípa , se sídlem v České Lípě, Barvířská 738, identifikační číslo osoby 00005622, proti povinnému M. H. , zastoupenému JUDr. Oldřichem Filipem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 613, vyklizením bytu se zajištěním přístřeší, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 37 E 95/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 31. 7. 2013, č. j. 35Co 250/2012-112, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud výrokem I. v záhlaví označeného rozhodnutí potvrdil usnesení z 31. 10. 2011, č. j. 37 E 95/2010-47, jímž okresní soud nařídil podle svého rozsudku z 29. 4. 2005, č. j. 12 C 56/2005, výkon rozhodnutí vyklizením bytu č. 22 o velikosti 1+1 ve 4. podlaží domu v D. a přestěhováním povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva, do přístřeší v objektu hotelu Merkur, ul. Kozákova 1433, Česká Lípa; současně uložil povinnému zaplatit oprávněnému na nákladech výkonu rozhodnutí částku 1000,- Kč. Výrokem II. krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že vyklizení je vázáno na zajištění přístřeší, které slouží k překlenutí období, než si povinný opatří ubytování, přičemž výše zmíněné přístřeší splňuje všechny nezbytné náležitosti. Lékařská psychiatrická zpráva nedoporučila přestěhování do hotelu spíše z důvodů sociálních než zdravotních a jak vyplývá ze sdělení starostky města D. z 21. 2. 2013 a jednání bytové komise z 23. 1. 2012, povinný ubytování v domě s pečovatelskou službou odmítl, vlastní bydlení si nezajistil a řadu let nájemné řádně neplatí.
Proti usnesení krajského soudu podal povinný dovolání „z důvodu uvedeného v §241a odst. 1 o. s. ř.“ s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že odvolací soud s přihlédnutím k provedeným důkazům nesprávně vyložil institut rozporu s dobrými mravy v dané věci, resp. tento pojem s přihlédnutím k věku a zdravotnímu stavu povinného, který je navíc nemajetný a zcela bez příbuzných. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále Část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Ačkoliv dovolatel zpochybňuje právní závěr odvolacího soudu o tom, že vyklizení v daném případě není v rozporu s dobrými mravy, nevymezuje, s čím spojuje přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak). Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání povinného odmítl (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/13).
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu