ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.457.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 457/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněné Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti povinnému V. W., pro 7.065.833,91 Kč s příslušenstvím, vedené Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. Nc 9722/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2013, č. j. 14Co 151/2013-300, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Napadeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 24. 1. 2013, č. j. Nc 9722/2004-272, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 1. 2005, č. j. Nc 9722/2004-23, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2005, č. j. 30Co 360/2005-37, a dále zamítl návrh povinného na odklad exekuce.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný prostřednictvím svého advokáta (jemuž posléze plnou moc vypověděl) dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř., a tedy namítá, „… že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.
Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že povinný neuvádí, z jaké otázky dovozuje přípustnost svého dovolání a navrhla, aby dovolací soud jeho dovolání odmítl jako nepřípustné, případně zamítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Z §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Z obsahu dovolání je zřejmé, že povinný opíral dovolání o důvody uvedené v §241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012. Přípustnost dovolání však nijak nevymezil, natož pak způsobem předvídaným ustanovením §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013. Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. rovněž platí, že dovolání není přípustné ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Vzhledem k uvedenému tedy Nejvyšší soud postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. května 2014
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu