Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.04.2014, sp. zn. 30 Cdo 574/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.574.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.574.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 574/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněné DOBRO, spol. s r. o., se sídlem v Poděbradech, nám. T. G. Masaryka 1412, identifikační číslo osoby 16556089, zastoupené JUDr. Zdeňkem Čechurou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 343/6, proti povinnému J. R., zastoupenému JUDr. Vítězslavem Lacinou, advokátem se sídlem v Praze 10, Litevská 8, pro 74.787,90 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Igorem Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10 pod sp. zn. 167 EX 221/02, u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. Nc 4845/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. října 2013, č. j. 20Co 401/2013, 20Co 501/2013-276, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Usnesením ze dne 3. 6. 2003, č. j. Nc 4845/2003-6, nařídil Okresní soud Praha – východ podle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 31. 1. 2000, č. j. Ro 235/99-7, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 74.787,90 Kč s příslušenstvím exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil JUDr. Igora Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10. Pověřený soudní exekutor vydal dne 5. 8. 2003 pod č. j. 167 EX 221/02-10, exekuční příkaz, jímž rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí – podílu 1/6 na: parcele st. 1473 o výměře 559 m2, zastavěná plocha a nádvoří, parcele 731/12 o výměře 659 m2, zahrada, stavbě (budova) Ř., stojící na parcele st. 1473, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, pro obec Ř., katastrální území Ř. na listu vlastnictví č. 108. Soudní exekutor vydal usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání, v němž rozhodl, že elektronická dražba nemovitostí bude zahájena dne 13. 8. 2013 v 13.00 hod. na dražebním portálu www.drazby-exekutori.cz , že shora uvedené nemovitosti tvoří jeden funkční celek a budou draženy s příslušenstvím a součástmi jako jeden celek za výslednou cenu 640.000,- Kč. Nejnižší podání se stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny, tj. 426.667,- Kč. Dražební vyhláška obsahuje další ustanovení týkající se dražených nemovitostí (body VI. – XVI.). Usnesením ze dne 2. 9. 2013, č. j. 167 EX 221/02-237, soudní exekutor doplnil výrok III. usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání tak, že uvedený výčet příslušenství se doplňuje o garáž, studnu a kůlnu. Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora potvrdil. Dospěl k závěru, že všechny zákonné předpoklady pro nařízení dražby byly splněny, že pravomocné rozhodnutí o určení ceny nemovitostí se stalo závazným pro další fázi exekuce, jíž je nařízení dražby. Úvahy povinného o tom, že parcela č. 731/12 se má prodávat samostatně, neboť by mohla být stavební parcelou, jsou podle odvolacího soudu pouze hypotetické a nemají žádné opodstatnění, navíc je předmětem prodeje pouze menšinový spoluvlastnický podíl povinného, a již tato skutečnost reálnou možnost prodeje snižuje, což se zcela správně promítlo i v určení ceny. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání s tím, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dále v rozsahu uvedeném v §237 o. s. ř.“. Podle jeho názoru se odvolací soud dostatečným způsobem nevypořádal s námitkami povinného uvedenými v odvolání. Podle názoru povinného není možné a nezbytné uspokojovat pohledávku oprávněné prodejem ideálního podílu na všech třech nemovitostech, k ocenění nemovitostí mělo dojít odděleně a následně vést odděleně exekuci na jednotlivé nemovitosti. Stejně tak vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal s jeho nesouhlasem se zjištěnou cenou nemovitostí ve znaleckém posudku. Navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i usnesení soudního exekutora a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. Současně požádal o odklad vykonatelnosti usnesení soudního exekutora. Nejvyšší soud odmítl dovolání povinného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) dále jeno. s. ř.“, neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje citace tohoto ustanovení nebo jeho části, natož pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. (srovnej obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2013, sp. zn. 29 NSCR 105/2013 a další, jež jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz . ). Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel v projednávané věci nedostál. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. dubna 2014 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/23/2014
Spisová značka:30 Cdo 574/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.574.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19