ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.575.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 575/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice - Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 60.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 106/2012-21, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2013, č.j. 15 Co 466/2012-39, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. února 2013, č.j. 15 Co 466/2012-39, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 16. srpna 2012, č.j. 15 C 106/2012-21, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 60.000,- Kč představující náhradu nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 316/2008.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 7. čl. II zákona č. 404/2012 Sb., který nesprávně odkazuje na ustanovení §243c odst. 3 o. s. ř. namísto §243f odst. 2 o. s. ř.), a to bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Ustanovení §241 o. s. ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení účastníka (dále jen „dovolatele“) při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř.), nicméně bez jejího splnění nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci podal žalobce, který je fyzickou osobou, včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem; dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalobce měl právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a), §241 odst. 4 o. s. ř.].
Dovolatel ve svém dovolání požádal o bezplatné ustanovení právního zástupce a předložil vyplněné prohlášení o svých majetkových a výdělkových poměrech. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. července 2013, č. j. 15 C 106/2012-54, soud zamítl návrh žalobce na ustanovení právního zástupce pro podání dovolání s tím, že se jedná o svévolné uplatňování práva, dále, že dovolatel neobjasnil, z čeho hradí své nezbytné výdaje, pokud nemá příjmy a navíc bylo soudu z úřední činnosti známo, že je vlastníkem nemovitostí. Toto usnesení nabylo právní moci dne 13. listopadu 2013 (poté, co něm k odvolání žalobce rozhodoval odvolací soud usnesením ze dne 1. října 2013, č.j. 15 Co 370/2013-61 tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil) a dovolatel byl následně vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 17. prosince 2013, č. j. 15 C 106/2012-65, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání a k tomu mu soud prvního stupně stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Toto usnesení bylo dovolateli řádně doručeno dne 8. ledna 2014. Nicméně, na tuto výzvu dovolatel po uplynutí lhůty dne 23. ledna 2014 nijak nereagoval a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a to i přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř., §243f odst. 2 o. s. ř. a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. února 2014
JUDr. Lubomír Ptáček
předseda senátu