ECLI:CZ:NS:2014:30.ICDO.23.2014.1
KSLB 57 INS 6199/2010
57 ICm 2924/2011
sp. zn. 30 ICdo 23/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) V. N. , a b) M. N. , zastoupených JUDr. Janem Vodičkou, advokátem se sídlem v Liberci II., Valdštejnská 381/6, proti žalované KOPPA, v. o. s. , se sídlem v Liberci I – Staré město, Mozartova 679/21, identifikační číslo osoby 254 28 578, insolvenčnímu správci dlužníka M B M – Benátky nad Jizerou, s. r. o., se sídlem ve Stráži nad Nisou, Svárov 5, identifikační číslo soby 251 47 323, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 57 ICm 2924/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. prosince 2013, č. j. 102 VSPH 247/2013-77, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) poté, co přihlédl k čl. II bodů 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb., a k čl. II bodů 2 a 3 zák. č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání žalované (dále již „dovolatelka“) proti v záhlaví citovaném rozsudku Vrchního soudu v Praze, není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu §237 o. s. ř. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 11. července 2013, sp. zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz ).
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b, §224 odst. 1 a §146 odst. odst. 1 písm. c) o. s. ř. (per analogiam), neboť důvody pro aplikaci §146 odst. 3 o. s. ř. osvědčeny nebyly. Je tomu tak z toho důvodu, že vyjádření žalobců směřovalo k meritu věci, ačkoliv dovolání neobsahovalo zákonem stanovené náležitosti a bylo tudíž zjevné, že musí být odmítnuto; proto výdaj žalobců spojený s jejich vyjádřením k dovolání nelze považovat za účelně vynaložený.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. července 2014
JUDr. Pavel V r c h a
předseda senátu