ECLI:CZ:NS:2014:30.ND.319.2014.1
sp. zn. 30 Nd 319/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobkyně České národní banky, se sídlem v Praze, Na Příkopě 28, za účasti 1) WPB Capital, spořitelního družstva, se sídlem v Brně - Štýřicích, Kamenná 835/13, IČ 25780450 a 2) JUDr. J. Š. , o jmenování JUDr. J. Š. likvidátorem WPB Capital, spořitelního družstva, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Cm 137/2014, a u Vrchního soudu v Olomouci jako soudu odvolacího pod sp. zn. 8 Cmo 299/2014, o námitce podjatosti, takto:
Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Pavel Kolář, JUDr. Jan Zavrtálek, JUDr. Táňa Šimečková a JUDr. Ladislav Bognár nejsou vyloučeni z projednávání odvolání WPB Capital, spořitelního družstva proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2014, č. j. 1 Cm 137/2014-19, a rozhodnutí o něm.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně k návrhu žalobkyně usnesením ze dne 25. června 2014, č. j. 1 Cm 137/2014-19, jmenoval likvidátorem WPB Capital, spořitelního družstva, se sídlem v Brně - Štýřicích, Kamenná 835/13 (dále jen „WPB Capital“) JUDr. J. Š.
Proti tomuto usnesení podal WPB Capital odvolání, v jehož rámci vznesl námitku podjatosti proti soudcům Vrchního soudu v Olomouci, a to JUDr. Zdeňce Šindelářové, JUDr. Aleně Ježíkové, JUDr. Ivanu Šišmovi, JUDr. Pavlu Kolářovi, JUDr. Janu Zavrtálkovi, JUDr. Ladislavu Bognárovi a JUDr. Táně Šimečkové s tím, že se údajně dobře znají se jmenovaným likvidátorem – JUDr. J. Š., který je advokátem a insolvenčním správcem v řadě obchodních společností, resp. jeho právním zástupcem JUDr. Jiřím Hartmannem.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Vrchní soud v Olomouci Nejvyššímu soudu.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti soudcům dalším, soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 25 Nd 154/2005, dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz ).
V posuzované věci podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Olomouci pro rok 2013 může být k rozhodnutí o odvolání WPB Capital proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2014, č. j. 1 Cm 137/2014-19, příslušný senát 8 Cmo, a proto byla námitka podjatosti zaslána k vyjádření soudcům JUDr. Pavlu Kolářovi, JUDr. Janu Zavrtálkovi, JUDr. Táně Šimečkové a JUDr. Ladislavu Bognárovi. Uvedení soudci shodně k námitce podjatosti uvedli, že JUDr. J. Š. osobně neznají, k žádnému z účastníků řízení vedeného pod sp.zn. 8 Cmo 299/2014 nemají žádný (jiný než vyplývající z výkonu funkce soudce) vztah a nemají žádný osobní zájem na projednávané věci.
Nejvyšší soud jako soud nadřízený (§16 odst. 1 věta první o.s.ř.) rozhodoval o námitce podjatosti ve vztahu k těmto soudcům Vrchního soudu v Olomouci a naopak nepřihlížel k námitce podjatosti vznesené proti JUDr. Zdeňce Šindelářové, JUDr. Aleně Ježíkové a JUDr. Ivanu Šišmovi.
Podle §14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o.s.ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popřípadě jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak nepřátelský. V úvahu připadá též vztah ekonomické závislosti. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nestranně rozhodnout.
Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že nelze vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení pod N 98/23).
Nejvyšší soud po posouzení důvodů, s nimiž WPB Capital spojuje vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci z projednávání a rozhodnutí věci, tedy že výše jmenovaní soudci se dobře znají se jmenovaným likvidátorem a s přihlédnutím k obsahu spisu a vyjádření soudců, dospěl k závěru, že podmínky ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř. splněny nejsou.
Protože nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci z projednávání a rozhodování věci, nebylo vznesené námitce podjatosti, vyhověno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. října 2014
JUDr. Pavel P a v l í k
předseda senátu