ECLI:CZ:NS:2014:30.ND.420.2014.1
sp. zn. 30 Nd 420/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci oprávněné Komerční banky, a.s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33, IČ 45317054, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti povinné K. K. , o návrhu na nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 13275/2014, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 94 EXE 13275/2014, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 8. října 2014, č.j. 94 EXE 13275/2014-59, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce, návrhu na pověření soudního exekutora na provedení exekuce a exekuce na peněžité plnění ve výši 22.537,77 Kč s příslušenstvím.
Z odůvodnění usnesení okresního soudu vyplývá, že v exekučním návrhu oprávněné a v exekučním titulu je povinná označena bydlištěm na adrese Z., P. r., lustrací v CEO se soudu nepodařilo zjistit trvalý pobyt povinné na území České republiky, podle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie, Informační odbor, nemá povinná povolen žádný z pobytů na území České republiky a ke jmenované nejsou evidovány žádné poznatky. Oprávněný dále soudu sdělil, že k závěru o tom, že povinná má majetek v O., dospěl s ohledem na údaje uvedené v Živnostenském rejstříku, z něhož vyplývá, že na tomto místě podnikala jako fyzická osoba.
Okresní soud v Ostravě má z uvedených důvodů za to, že není místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci.
Podle §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření.
V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo, kde a zda vůbec se zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
V usnesení ze dne 12. září 2012, sp.zn. 31 Nd 200/2012 uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2013 Nejvyšší soud vyslovil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř., při určení místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012) a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že za dané procesní situace je vhodné, aby v dané věci jednal a rozhodl Okresní soud v Ostravě, jak je uvedeno ve výrokové znělce tohoto usnesení (§11 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu