Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 08.07.2014, sp. zn. 32 Cdo 694/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.694.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.694.2014.1
sp. zn. 32 Cdo 694/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně ECF elektrocentrum fabrik s.r.o., v likvidaci , se sídlem v Havlíčkově Brodě, Jahodova 2240, PSČ 580 01, identifikační číslo osoby 25289039, zastoupené Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, proti žalované SMV centrum, s.r.o. , se sídlem v Brně, Haškova 17, PSČ 638 00, identifikační číslo osoby 60700653, zastoupené JUDr. Jarmilou Skaunicovou, advokátkou se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1922/3, o zaplacení 957 511,50 Kč příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 48/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. srpna 2013, č. j. 7 Cmo 50/2013-324, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15 052 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně Mgr. Ireny Jonákové. Odůvodnění: Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomouci změnil zamítavý rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. listopadu 2012, č. j. 17 Cm 48/2004-278, tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 957 511,50 Kč s příslušenstvím. Dále rozhodl o nákladech mezi účastnicemi za řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti žalované zaplatit České republice náklady svědečného. Podle §241a odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“) v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání trpí vadou, neboť dovolatelka v něm oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §237 o. s. ř.). Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Přitom argument, podle kterého odvolací soud posoudil dovolatelem vytčenou otázku v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li z dovolání patrno, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. shodně právní závěr např. v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Takový údaj se však z dovolání nepodává. Shora uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 9. prosince 2013 (srov. ustanovení §57 odst. 2 větu první a druhou o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 8. července 2014 JUDr. Miroslav G a l l u s předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/08/2014
Spisová značka:32 Cdo 694/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.694.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:07/22/2014
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 3047/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13