ECLI:CZ:NS:2014:32.ND.249.2013.1
sp. zn. 32 Nd 249/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně JK Machinery, s. r. o. , se sídlem v Praze 4, Pod Pekařkou 107/1, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 27447472, zastoupené Mgr. Vítem Bavorem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Novomlýnská 1238/3, PSČ 110 00, proti žalované STEEL Separation, s. r. o. , se sídlem v Myjavě 1092, PSČ 907 01, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 46636188, o zaplacení částky 711.757,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 73/2013, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 73/2013 projedná a rozhodne Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. června 2013 u Městského soudu v Praze domáhá zaplacení částky 711.757,- Kč s úrokem z prodlení, jež do výše 651.792,- Kč představuje zálohu na cenu díla podle účastníky uzavřené smlouvy o dílo, vyúčtovanou žalované zálohovou fakturou č. 3292008, a do výše 59.965,- Kč smluvní pokutu za prodlení s úhradou zálohové faktury.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. června 2013, č. j. 59 Cm 73/2013-6, které nabylo právní moci dne 5. července 2013, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (tj. ve znění účinném v době zahájení řízení) [dále jen „o. s. ř.“], vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V posuzovaném případě jde o řízení s mezinárodním prvkem, neboť žaloba směřuje proti právnické osobě se sídlem na území Slovenské republiky, tedy v členském státě Evropské unie. Je proto třeba se nejprve zabývat otázkou, zda posuzovaná věc patří do pravomoci soudů České republiky.
Z obsahu spisu vyplývá, že spor je veden o plnění ze smlouvy o dílo uzavřené mezi stranami písemně dne 13. září 2012, v níž si strany sjednaly (bod 12.4 smlouvy), že „všechny případné spory z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou přednostně řešeny smírnou cestou“ a „nedojde-li k dohodě, bude spor rozhodován s konečnou platností u všeobecného soudu ČR ve smyslu platné právní úpravy“.
Po přistoupení České republiky do Evropské unie (l. května 2004) vstoupilo i na území České republiky v platnost Nařízení Rady (ES) číslo 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I“), které v článku 23 upravuje možnost stran, z nichž alespoň jedna má bydliště (sídlo) na území členského státu, uzavřít dohodu, podle níž v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu. V takovém případě je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.
Je tedy zřejmé, že strany pro spory vzniklé ze smlouvy o dílo a v souvislosti s ní sjednaly ve smyslu článku 23 nařízení Brusel I pravomoc (v terminologii tohoto nařízení „mezinárodní příslušnost“) soudů České republiky. Nedohodly však, který ze soudů České republiky má být příslušným soudem k rozhodování takových sporů.
Jelikož se jedná o spor mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, přičemž peněžitá částka požadovaná žalobkyní převyšuje v přepočtu 100.000,- Kč, je dána věcná příslušnost krajských soudů [§9 odst. 3 písm. r) bod 6 o. s. ř.].
Místní příslušnost soudu není možné určit podle předpisů českého práva, neboť žalovaná nemá v České republice sídlo (§85 odst. 3 o. s. ř.) ani podnik či organizační složku (§86 odst. 3 o. s. ř.). Ze samotné této skutečnosti však nelze dovozovat, že zde není soud, který by byl místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Místní příslušnost totiž může být upravena i přímo použitelným předpisem ES. Tím je nařízení Brusel I, a to v těch svých ustanoveních, kterými neupravuje toliko mezinárodní příslušnost soudů některého členského státu, ale svěřuje příslušnost (mezinárodní i místní) soudu určitého místa (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2012, sp. zn. 21 Nd 92/2012, jež je veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).
Podle Čl. 5 odst. 1 nařízení Brusel I osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: v případě prodeje zboží místo území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, v případě poskytování služeb místo území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).
V projednávané věci měl být závazek žalované, o nějž se ve sporu jedná, splněn, jak vyplývá z předložené faktury (viz v ní označený SWIFT kód), v sídle České spořitelny, a. s., tedy v obvodu Městského soudu v Praze, k projednání a rozhodnutí této věci je tedy podle Čl. 5 odst. 1 písm. c) a a) nařízení Brusel I místně příslušný tento soud.
Vzhledem k tomu však, že Městský soud v Praze, veden odlišným právním názorem, založil svým pravomocným usnesením ze dne 11. června 2013, č. j. 59 Cm 73/2013-6, podklad pro rozhodování Nejvyššího soudu České republiky o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., bylo s přihlédnutím k výše uvedeným závěrům rozhodnuto, že Městský soud v Praze je místně příslušným pro řízení nyní vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 59 Cm 73/2013.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2014
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu