ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1100.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 1100/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce JUDr. V. K. , advokáta se sídlem v Hradci Králové, třída SNP 733, proti žalovanému V. V. , zastoupenému JUDr. Jiřím Králíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Labská louka 650, o 185.920,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 15 C 342/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 2013, č. j. 24 Co 338/2013-101, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.696,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Králíka, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 13. března 2013, č. j. 15 C 342/2012-68, kterým Okresní soud v Hradci Králové zamítl žalobu o zaplacení částky 185.920,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na otázkách hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. „má být posouzena otázka, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně od odvolacího soudu.“
Předpoklady přípustnosti podle §237 o. s. ř. nejsou splněny, neboť žalobce podle obsahu podání (§41 odst. 2 o. s. ř.) neuplatnil důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Dovoláním uplatněné námitky nesměřují proti právnímu posouzení, nýbrž vytýkají nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o promlčení práva na zaplacení odměny advokáta. Žalobce odvolacímu soudu vytýká, že nepřezkoumal veškerá jeho tvrzení a předložené důkazy o tom, že účastníci uzavřeli ústně dohodu o odkladu splatnosti odměny. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud; samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§243c odst. 1 o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. května 2014
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu