ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1647.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 1647/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně PSJ, a. s. se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 3960/32, identifikační číslo 25337220, zastoupené JUDr. Václavem Mlnáříkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 12, proti žalované Z. Š. , zastoupené JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 9 C 434/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2013, č. j. 19 Co 481/2009-436, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám JUDr. Václava Mlnáříka, Ph.D., advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. června 2008, č. j. 19 Co 584/2007-451, „změnil“ (přestože jej obsahově potvrdil) rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 22. května 2007, č. j. 9 C 434/2004-380, v jeho výrocích I. a III. tak, že do částky 237.000,- Kč s příslušenstvím z částky 329.250,30 Kč a do částky 688.650,- Kč s příslušenstvím žalobu a vzájemnou žalobu zamítl, a co do částky 92.250,30 Kč jej potvrdil (výrok I.); zároveň rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až VI.).
Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 33 Cdo 2662/2010, dovolání žalované proti rozsudku krajského soudu odmítl; její ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. června, sp. zn. I. ÚS 1461/13.
Žalovaná podala dovolání proti rozsudku ze dne 12. prosince 2013, č. j. 19 Co 481/2009-436, jímž Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 19. května 2009, č. j. 9 C 434/2004-525, ve výroku, kterým byl zamítnut její návrh na obnovu řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 9 C 434/2004.
Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Požadavek dovolatelky, že „vyřešená právní otázka soudem odvolacím by měla být soudem dovolacím posouzena jinak“, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu §237 o. s. ř., neboť významově neodpovídá tomu, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, která jsou dostupná veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Jelikož dovolatelka podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) shora uvedenému požadavku nedostála, Nejvyšší soud její dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013 ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2014
JUDr. Václav Duda
předseda senátu