ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1733.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 1733/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. T. , zastoupeného JUDr. Michalem Marčišinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Pod Homolkou 172/38 , proti žalované BREDLEY AND SMITH, s.r.o. (dříve PROLUX Consulting Int. s.r.o.), se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 819 (identifikační číslo osoby 26731908), zastoupené JUDr. Zuzanou Kudrnovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Žitenicích, Litoměřická 24, o určení neexistence smluvního závazkového vztahu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 42 C 175/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2012, č.j. 15 Co 442/2012-103, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Zuzany Kudrnové, Ph.D., advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 1. 6. 2012, č.j. 42 C 175/2010-65, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o určení, že mezi žalobcem a žalovanou neexistuje smluvní závazkový vztah ze smlouvy o podpoře prodeje č. A*013379 ze dne 21. 1. 2010, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o.s.ř.“, srov. čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), a přípustnost nelze dovodit ani z §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolatelem zpochybněný závěr odvolacího soudu, že na požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem, koresponduje s judikaturou dovolacího soudu. Ten v rozsudku ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013, i s poukazem na dřívější svá rozhodnutí dovodil, že otázka platnosti smlouvy – stejně jako otázka existence závazkového právního vztahu smlouvou založeného – je otázkou předběžnou v rámci věcného posuzování povinnosti žalobce plnit, resp. práva žalované na plnění. Protože pravomocný rozsudek o kladné či záporné určovací žalobě – ať již o platnosti (neplatnosti) právního úkonu, nebo o existenci (neexistenci) závazkového právního vztahu (pohledávky) – netvoří ve vztahu mezi týmiž účastníky překážku věci pravomocně rozsouzené k žalobě na plnění založené na tomtéž právu (§159a odst. 5 o.s.ř.), nelze ani dospět k závěru, že rozhodnutí o požadovaném určení je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu. Žaloba o určení neplatnosti smlouvy (nebo o existenci či neexistenci závazkového právního vztahu) preventivní funkci splnit nemůže, neboť rozhodnutí o ní není objektivně způsobilé předejít případným dalším soudním sporům mezi účastníky.
Právní závěr o (úplné) nepřípustnosti negativní určovací žaloby odvolací soud – jak vyplývá z odůvodnění jeho rozhodnutí – neučinil; výhrady dovolatele v tomto směru jsou proto bez významu.
K výtkám dovolatele, že mu soudy obou stupňů neposkytly poučení podle ustanovení §118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., které vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., dovolací soud nepřihlížel (§237 odst. 3, část věty za středníkem, o.s.ř.).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 5, §8 odst. 1, §9 odst. 3 písm. a/ a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 2.500,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 588,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. dubna 2014
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu