ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.182.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 182/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně 2-K DENT s.r.o. se sídlem v Liberci, Moskevská 637/6, identifikační číslo 27283453, zastoupené Mgr. Ivanou Zbořilovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Komenského 256/23, proti žalovanému F. F. , zastoupenému Mgr. Kamilem Štěpánkem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jindřicha z Lipé 113/24, o zaplacení částky 5.410,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 22 EC 396/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 30. července 2013, č. j. 83 Co 45/2013-177, takto:
I. Dovolání se odmítá .
ÏI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v České Lípě zamítl usnesením ze dne 8. února 2013, č. j. 22 EC 396/2009-164, návrh na zrušení ustanovení obhájce žalovaného Ladislava Ejema, advokáta se sídlem v České Lípě, Eliášova 998.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 30. července 2013, č. j. 83 Co 45/2013-177, změnil usnesení soudu prvního stupně a zrušil ustanovení výše uvedeného zástupce žalovaného.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Dovolání žalobce shora uvedený postulát nesplňuje, neboť argumentace v něm obsažená významové neodpovídá žádnému za čtyř kritérií uvedených v §237 o. s. ř.
Nadto je namístě připomenout, že žalovaný ve skutečnosti ani neuplatnil jediný způsobilý dovolací důvod vymezený §241a odst. 1 o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací námitky totiž ve skutečnosti směřují výhradně proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, že mezi žalovaným a jeho předchozím (soudem ustanoveným) právním zástupcem došlo k narušení důvěry, respektive že žalovaný tomuto zástupci neposkytl potřebnou součinnost. Nesprávná skutková zjištění však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. května 2014
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu