Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 05.11.2014, sp. zn. 33 Cdo 1929/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1929.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1929.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 1929/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobců a) JUDr. E. B. , a b) JUDr. J. B. , zastoupených JUDr. Tomášem Prokopcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 285/19, proti žalovanému I. J. , zastoupenému Mgr. Pavlem Grünerem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 980/28, o smluvní pokutu a příslušenství, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 357/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2013, č.j. 22 Co 345/2013-104, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 28. 1. 2013, č.j. 11 C 357/2011-78, (mimo jiné) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům specifikovanou smluvní pokutu za dobu od 25. 9. 2009 do zaplacení, specifikované úroky z prodlení za tutéž dobu a náhradu nákladů řízení 165.308,90 Kč. Městský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně (mimo jiné) změnil tak, že žalobu co do nároku na zaplacení smluvní pokuty za dobu od 25. 9. 2009 do 20. 3. 2013 ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovaným zamítl, co do nároku na zaplacení smluvní pokuty za tutéž dobu ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovaným a co do nároku na zaplacení úroků z prodlení za dobu od 25. 9. 2009 do 20. 3. 2013 ve vztahu mezi oběma žalobci a žalovaným potvrdil, žalovanému uložil povinnost k náhradě nákladů řízení 174.772,16 Kč a k náhradě nákladů odvolacího řízení 20.691,- Kč. Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu ve výše popsaném rozsahu dovoláním. Dovolání proti měnící části výroku rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé je bez dalšího subjektivně nepřípustné, neboť tímto výrokem nebylo rozhodnuto v neprospěch žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/1998 pod č. 28). Ve zbývajícím rozsahu vykazuje dovolání vady, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, neboť neobsahuje obligatorní náležitosti, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ve vztahu k nákladovým výrokům neobsahuje ani vymezení důvodu dovolání (srov. §241a odst. 2 zákon č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb./, dále jeno.s.ř.“). O tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3, větu první, o.s.ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. (či jeho části). Uvádí-li dovolatel k otázce přípustnosti dovolání, že jím předkládané právní otázky mají být dovolacím soudem posouzeny jinak, nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť významově neodpovídá žádnému ze čtyř kritérií uvedených v §237 o.s.ř., a to ani poslednímu z nich, podle něhož je dovolání přípustné, má-li být dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka (dovolacím soudem) posouzena jinak. K řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti musí být nadto z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má podle názoru dovolatele dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání. Ve vztahu k nákladovým výrokům neuvedl dovolatel žádnou argumentaci. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, odst. 3, věta první, §218 písm. b/ o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. listopadu 2014 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/05/2014
Spisová značka:33 Cdo 1929/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.1929.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§241b odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§243c odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
§218 písm. b) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19