ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2034.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 2034/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce V. K. , zastoupeného JUDr. Františkem Novosadem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Smetanova 1101, proti žalované BREDLEY AND SMITH s.r.o. (dříve PROLUX Consulting Int. s.r.o.), se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 819 (identifikační číslo osoby 26731908), zastoupené JUDr. Zuzanou Kudrnovou, advokátkou se sídlem v Žitenicích, Litoměřická 24, o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 61/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2013, č.j. 11 Co 205/2013-82, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Zuzany Kudrnové, advokátky.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti výroku o věci samé (výrok I.) v záhlaví uvedeného rozhodnutí trpí vadami, které nebyly ve lhůtě vymezené v §241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), odstraněny a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o.s.ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Tomuto požadavku dovolatel v dovolání nevyhověl evidentně proto, že z velké části vycházel z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012, což se podává zejména z více odkazů na zákonná ustanovení, která již od 1. 1. 2013 občanský soudní řád nezná. Uvádí-li žalobce, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání; k řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Posledně uvedenému požadavku dovolatel v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) nedostál.
Dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.) je objektivně nepřípustné, neboť bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč a nejde přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, o pracovněprávní vztah či o věc uvedenou v §120 odst. 2 o.s.ř. (§238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud dodává, že závěr odvolacího soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1733/2013).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 21. července 2014
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu