ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2346.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 2346/2013
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) Mgr. E. K. , a b) Ing. P. K. , zastoupených Mgr. Jiřím Slavíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Zborovská 619/49, proti žalované DFK STAVBY s.r.o. se sídlem v Praze 4, U Plynárny 4/790 (identifikační číslo osoby 26718219), zastoupené Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 957/23, o 193.628,40 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 23 C 18/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012, č.j. 29 Co 286/2012-316, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví citovaným rozhodnutím městský soud změnil ve výroku o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 3. 2012, č.j. 23 C 18/2008-290, tak, že žalované uložil zaplatit žalobcům 193.628,40 Kč, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o náhradě nákladů řízení, které vznikly státu. Podle odvolacího soudu právo žalobců na zaplacení smluvní pokuty za nedokončení stavby v dohodnuté době se opírá o článek IV smlouvy o dílo, kterou strany uzavřely 21. 8. 2006. Žalovaná (zhotovitelka) se zavázala stavbu předat do 4. 7. 2007, ovšem v důsledku zpoždění jí vykonávaných a zajišťovaných stavebních prací předala dům žalobcům až 1. 4. 2008; za dobu od 5. 12. 2007 do 11. 3. 2008, tj. 98 dnů, je povinna zaplatit smluvní pokutu, neboť porušila povinnost provést dílo včas.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jímž ohlásila dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Za zásadní problém výstavby označila omezené finanční prostředky žalobců, kterým se musela přizpůsobit projektová dokumentace zpracovaná Ing. arch. M. D. a cenový rozpočet. Připomněla, že zpoždění výstavby vzniklo změnami v založení stavby a v konstrukci krovu oproti projektové dokumentaci. Na stavbu byl dodán jen jeden druh cihel, který nebyl pro účely výstavby nevhodný, a zednické práce na hrubé stavbě prováděl jako subdodavatel pouze Ing. L. B. K montáži oken, jejichž – opožděné a nekvalitní – dodání zajišťovali žalobci, a k vnitřním pracím (vyzdívání příček, betonáže, schodiště, elektromontážní práce a ostatní) připravila žalovaná stavbu včas; s finální plechovou krytinou se čekalo na lepší počasí a na to, až se žalobci rozhodnou, jak kvalitní plech si objednají. Komínové těleso žalovaná objednala u subdodavatele již na začátku stavby, ale pro vadnou projektovou dokumentaci musela objednávku zrušit, a na žalobcích bylo, aby rozhodli, jakou náhradní variantu zvolí. Zvolili komínové těleso (bez venkovního krbu), ovšem nová objednávka byla spojena se zdražením nerezového materiálu. Dodavatel namontoval komín nakřivo a čtrnáct dnů trvalo, než ho celý demontoval a přestavěl; po tu dobu nemohla žalovaná pracovat na fasádě. Další zpoždění vzniklo výběrem vhodného kotle, který zajišťovala žalovaná. Přestože stavba nabírala stále větší zpoždění, trvali žalobci na dalších změnách (např. instalaci centrálního vysavače, finální úpravě podlah, výběru vrat a podlahy garáže, úpravě vjezdu, venkovní dlažbě). Většinu prací si v konečné fázi výstavby zajišťovali sami žalobci, žalovaná pokládala obklady (výběr obkladů, dlažby a zařizovacích předmětů včetně jejich objednávky byly spojeny s průtahy na straně žalobců) a vymalovala místnosti. Na výsledném zpoždění stavby se tedy nepodílela, naopak počínala si tak, aby dílo bylo dokončeno ve sjednaném termínu. Výpovědi svědků Ing. arch. M. D. a J. P., z nichž soud prvního stupně po zhodnocení provedeného dokazování vycházel, jsou podle názoru žalované zavádějící a nepravdivé. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozsudku, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.); důvodné však není.
Protože vady vyjmenované v ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud podle ustanovení §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. povinen přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože je dovolací soud uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), soustřeďuje se dovolací přezkum výlučně ke skutkovým výhradám žalované. Přestože dovolatelka odkázala také na ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., nelze žádnou její argumentaci podřadit dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení (právní stav nezpochybňuje tvrzení, že právní posouzení věci je nesprávné, jelikož jsou nesprávná nebo neúplná skutková zjištění a skutkové závěry odvolacího soudu).
Odvolací soud, který převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně, vyšel zejména z toho, že se žalovaná (zhotovitelka) smlouvou z 21. 8. 2006 zavázala zhotovit žalobcům (objednatelům) na pozemku parc. č. 349/223 v katastrálním území Š. stavbu rodinného domu podle projektové dokumentace Ing. arch. M. D. Stavbu měla zahájit do pěti pracovních dnů od předložení (pravomocného) stavebního povolení a žalobcům předat do deseti měsíců ode dne, ve kterém jí vznikla povinnost výstavbu zahájit. Stavba domu byla zahájena 4. 9. 2006, dokončena měla být 4. 7. 2007, ale k jejímu převzetí došlo až 1. 4. 2008. Ve smlouvě se účastnici dohodli, že „lhůta pro provedení díla a předání díla … se prodlužuje o dobu, po kterou nebude možno dílo provádět z důvodu a) prodlení objednatelů s plněním jejich povinností, b) působení nepříznivých povětrnostních vlivů, c) působení vyšší moci.“ Článkem IV smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobcům smluvní pokutu, nastane-li prodlení s předáním díla [ „v případě, že se bude jednat o závady a nedodělky bránící vydání kolaudačního rozhodnutí nebo bránící užívání díla, zavazuje se zhotovitel uhradit smluvní pokutu ve výši 0,06% z ceny díla za každý započatý den prodlení; v případě, že se bude jednat o závady a nedodělky nebránící kolaudaci a užívání díla, zavazuje se zhotovitel uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z ceny nedokončené části díla za každý započatý den prodlení“ ]. Vzhledem ke konfiguraci terénu bylo nutné zvednout výškové založení domu na úroveň okolní zástavby a změnit způsob založení stavby. Na hrubé stavbě se vystřídaly tři zednické firmy, žalovaná objednala cihly, které neodpovídaly projektové dokumentaci, zdržení způsobily také změna konstrukce krovu (dvě střední vaznice), přecenění klempířských prací, opožděné dodání komínového tělesa a položení titanzinkové střechy až v dubnu 2007. Opožděné zastřešení stavby mělo za následek časový skluz montáže elektroinstalací, osazení oken a položení dlažeb, obkladů a parket. Žalovaná ve stavbě řádně nepokračovala, chyběli pracovníci i subdodavatelé a nový harmonogram, který počítal s předáním stavby v září 2009, splněn nebyl. Některé činnosti (koupě a montáž oken, dveří, elektroinstalace, dlažeb, obkladů, parket a komína) zajišťovali objednatelé (žalobci), kteří také přispěli k prodlení v provádění díla; období, za které požadují smluvní pokutu (od 5. 7. 2007 do 10. 10. 2007) proto, že nebyl dodržen termín výstavby, však jde výlučně na vrub žalované.
Výhrady žalované ke skutkovému stavu věci zjištěnému odvolacím soudem po obsahové stránce nevystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., jenž slouží právě k uplatnění výtek proti skutkovým závěrům odvolacího soudu.
Nesprávnost skutkových zjištění je – obecně – v dovolacím řízení podřaditelná dovolacímu důvodu podle §241a odst. 3 o.s.ř. (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Tento dovolací důvod se však nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování v podstatné části. Námitky, že se nestaly okolnosti, jež měl soud dokazováním za zjištěné, nejsou samy o sobě v dovolacím řízení rozhodné, neboť jsou nedostatečné z hlediska skutkové podstaty vymezující dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř., jestliže dovolatel současně nezpochybní logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně netvrdí-li, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. První z těchto podmínek splní dovolatel tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je – z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti – logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení §133 až §135 o.s.ř.
Shora popsaným způsobem dovolatelka výhrady ke skutkovému stavu věci zjištěnému odvolacím soudem neformulovala, naopak v dovolání obsáhle předestřela vlastní verzi skutku a zpochybnila věrohodnost svědků Ing. arch. M. D. a J. P. Dovolacím důvodem podle §241a odst. 3 o.s.ř. lze však napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu odvolací soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiný závěr apod.). Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout.
Lze tudíž uzavřít, že dovolání po obsahové stránce neposkytuje oporu pro závěr o existenci dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o.s.ř.; Nejvyšší soud je proto zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. (žalobcům náklady v tomto stadiu řízení /podle obsahu spisu/ nevznikly a žalovaná /dovolatelka/ na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. května 2014
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu