ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2358.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 2358/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. K. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Liškou, advokátem se sídlem v Klatovech III, Domažlická 800, proti žalovaným 1) J. K. , a 2) J. M. , zastoupenému Mgr. Ing. Ladislavou Jindřichovou, advokátkou se sídlem v Klatovech I, Komenského 4, o 329.138,- Kč, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 10 C 180/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. května 2011, č. j. 56 Co 122/2011-156, ve znění opravného usnesení ze dne 28. března 2014, č. j. 56 Co 122/2011-220, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 26. listopadu 2010, č. j. 10 C 180/2008-122, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 329.138,- Kč a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod. 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Podstatou dovolací argumentace žalobce je výtka týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Žalobce tak ve skutečnosti nezpochybňuje právní posouzení věci, nýbrž uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Skutkový základ sporu však nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. §241a odst. 3 o. s. ř.); argumentuje-li dovolatel nesprávným právním posouzením věci (o neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 1999 a o nedostatku své aktivní legitimace), pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud přihlédl k obsahu spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 6 C 304/99 a k zápisu z jednání ze dne 22. 3. 1999, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že má právo na zaplacení sporné částky. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovaným, kteří by podle 243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měli právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2014
JUDr. Václav Duda
předseda senátu