ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.3638.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 3638/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně MUDr. P. Č. (jako právní nástupkyně A. M., zemřelé 1. 9. 2012), proti žalovanému MVDr. F. M. , zastoupenému JUDr. Evou Pulzovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, U Cikánky 909, o určení vlastnictví a vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 19 C 89/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. května 2014, č. j. 22 Co 191/2014-46, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Praze, který potvrdil usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 5. února 2014, č. j. 19 C 89/2012-37, jímž bylo rozhodnuto, že v řízení bude dále pokračováno namísto zemřelé A. M. na straně žalující s MUDr. P. Č.
Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II. bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Může-li být totiž dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Domáhá-li se dovolatel revize řešení otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, tzn., že je povinen uvést, v čem se při jejím řešení odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo c) že uvedená právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. že tato, již dříve dovolacím soudem vyřešená otázka má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Žalovaný v daném případě zřejmě vycházel ve svém dovolání z nesprávného očekávání, že věc bude posuzována podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012. Uvádí totiž, že dovolání podává z „důvodu uvedeného v ust. §237 odst. 3 ve spojitosti s ust. §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.“, přičemž tato ustanovení občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2013 již nezná. Nelze přehlédnout, že přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. není od 1. 1. 2013 budována na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí. Jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4) která má být dovolacím soudem (jako dříve vyřešená právní otázka) posouzena jinak, pak je dovolání (s výjimkami podle §238 o. s. ř.) přípustné bez dalšího (viz rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 80/2013). Pravděpodobně v důsledku domněnky o použití občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 žalovaný předpoklady přípustnosti dovolání taxativně uvedené v §237 o. s. ř. nevymezuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu