ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.71.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 71/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobkyně HAJAGE s. r. o. (dříve AGEtech, s. r. o.) se sídlem v Brně, Sladovnická 4, identifikační číslo 49432788, zastoupené JUDr. Luďkem Crhákem, advokátem se sídlem v Brně, Purkyňova 45, proti žalovanému K. Z. , zastoupenému JUDr. Martinem Schulhauserem, advokátem se sídlem v Karviné-Fryštátu, Karola Śliwky 125, o 130.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 110 C 119/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2013, č. j. 15 Co 498/2012-188, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. listopadu 2011, č. j. 110 C 119/2010-105, tak, že žalobu o zaplacení 130.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení zamítl, a rozhodl o nákladech řízení. „Zásadní právní význam“ rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v tom, že „odvolací soud prováděl rozsáhlé a neodůvodněné dokazování, nevydal žádné právní posouzení věci, vůbec neposoudil právní úkon, na němž založila žalobkyně uplatněný nárok, v rozporu s projevenou vůlí stran vyjádřenou jak přímo v písemném právním úkonu, tak i v následující komunikaci stran, a přesto žalobu zamítl, posoudil tvrzení žalovaného po skutkové (nikoli však po právní) stránce jako věrohodné a to přesto, že k tomu nebyl dán žádný důvod a dané posouzení tohoto právního úkonu je proto v rozporu s hmotným a procesním právem“.
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (bod 1. a 7. článek II. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Posuzováno podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) žalobkyně shora uvedenému požadavku nedostála. Nejvyšší soud proto její dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013).
Pouze pro úplnost nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. července 2014
JUDr. Václav Duda
předseda senátu