Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.04.2014, sp. zn. 33 Cdo 989/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.989.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.989.2014.1
sp. zn. 33 Cdo 989/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobce Z. Š. , zastoupeného JUDr. Pavlem Beránkem, advokátem se sídlem Praha 1, Karoliny Světlé 301/8, proti žalovanému J. V. , zastoupenému JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 5/49, o zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 103 C 6/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. září 2013, č. j. 17 Co 318/2013-139, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.954,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Pavla Beránka, advokáta. Odůvodnění: Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne 28. března 2013, č. j. 103 C 6/2012-96, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 150.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. září 2013, č. j. 17 Co 318/2013-139, rozsudek soudu prvního stupně změnil pouze ve výroku o nákladech řízení, jinak jej potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb. - dále jeno. s. ř.“), přípustné. Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel v dovolání povinen mimo jiné uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29NSCR 114/2013). Konstatování dovolatele, že „ rozhodnutí odvolacího soudu závisí zejména na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena “, není řádným vymezením přípustnosti dovolání v režimu §237 o. s. ř. Jestliže toto konstatování dovolatel rozvedl výtkou, že odvolací soud „ nesprávně vyložil a aplikoval §118a o. s. ř., když popřel smysl a funkci soustavy poučovacích povinností a dopustil, aby jako správné obstálo soudní rozhodnutí, které bylo překvapivé “ (dovolatel totiž není srozuměn s tím, že soud prvního stupně žalobu nezamítl, přestože žalobce neuposlechl jeho výzvu k doplnění svých tvrzení a k označení důkazů, a odvolací soud toto pochybení nenapravil), nelze než dovodit, že v dovolání nebyl uplatněn jediný způsobilý dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř., nýbrž soudům je vytýkáno, že řízení zatížily vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, resp. že rozhodly na podkladě nesprávně (neúplně) zjištěného skutkového stavu věci. Nesprávná skutková zjištění však nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario). Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.) Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 16. dubna 2014 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/16/2014
Spisová značka:33 Cdo 989/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.989.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
§237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19