ECLI:CZ:NS:2014:33.ND.228.2014.1
sp. zn. 33 Nd 228/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně CASPER CONSULTING a. s. se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4 (identifikační číslo osoby 639 80 401), zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti žalovanému Mgr. R. F., MBA , se sídlem v Brně, Šumavská 31, zastoupenému JUDr. Ilonou Pokornou, advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská 121/1, správci konkurzní podstaty úpadce MEXIM spol. s. r. o. Brno v češtině MEXIM GmbH Brno v němčině MEXIM LTD Brno, se sídlem v Brně, Kounicova 4 (identifikační číslo osoby 002 05 753), o vyloučení výtěžku z konkurzní podstaty, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 4 Cm 12/2011, o vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Heleny Myškové, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Helena Myšková, není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 Cmo 22/2012.
Odůvodnění:
Při jednání Vrchního soudu v Olomouci dne 22. 5. 2014 vznesla žalobkyně námitku podjatosti vůči soudkyni Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Heleně Myškové s odůvodněním, že tato soudkyně byla členkou senátu odvolacího soudu, jenž rozhodoval (a to usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2012, č. j. 2 Ko 20/2011-537) o jejím návrhu na zproštění funkce správce konkurzní podstaty úpadce MEXIM spol. s. r. o., který podala v postavení konkurzní věřitelky. Je přesvědčena, že soudce, který rozhodoval v konkurzním řízení, by neměl rozhodovat incidenční spor vyvolaný tímto konkurzem.
Vrchní soud v Olomouci předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyně JUDr. Heleny Myškové.
Soudkyně JUDr. Helena Myšková uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nemá ani žádný poměr k projednávané věci. Byla sice členkou senátu odvolacího soudu, který projednával odvolání konkurzního věřitele CORSAIR (Luxembourg) N° 11 S. A., se sídlem L - 111 5 Luxembourg, Boulevard Konrad Adenauer 2, Lucemburské velkovévodství (tj. předchůdce žalobkyně), proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2011, č. j. 28 K 163/94-528, jímž byl zamítnut návrh tohoto konkurzního věřitele na zproštění Mgr. R. F., MBA, funkce správce konkurzní podstaty úpadce MEXIM spol. s. r. o., tato skutečnost však nezakládá její podjatost. Lze sice přisvědčit žalobkyni, že soudce, který rozhodoval v konkurzním řízení, nemůže rozhodovat incidenční spor vyvolaný tímto konkurzním řízením (srov. judikaturu Ústavního soudu, konkrétně jeho nálezy ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04, a ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. III. ÚS 448/04), o takový případ však v dané věci nejde. Senát odvolacího soudu (a tudíž ani ona jako jeho členka) nemá se správcem konkurzní podstaty v konkurzním řízení žádnou vazbu - na rozdíl od vztahu konkurzního soudce a správce konkurzní podstaty, mezi nimiž panuje vztah vzájemné funkční závislosti a určité spolupráce.
V uvedené věci má Vrchní soud v Olomouci projednat odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2012, č. j. 4 Cm 12/2011-54, ve znění opravného usnesení ze dne 22. srpna 2013, č. j. 4 Cm 12/2011-96, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na vyloučení výtěžku ze zpeněžení nemovitosti z konkurzní podstaty.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4). O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Žalobkyně postavila námitku podjatosti na jediném důvodu pochybnosti, že soudkyně JUDr. Helena Myšková byla členkou senátu odvolacího soudu, který přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu žalobkyně na zproštění funkce správce konkurzní podstaty.
Pochyby o nestrannosti soudce jsou na místě pouze tehdy, jde-li o konkurzního soudce, jenž přímo ustanovuje i zprošťuje funkce správce konkursní podstaty a bezprostředně dohlíží na jeho činnost, neboť mezi ním a správcem konkurzní podstaty je dán vztah vzájemné funkční závislosti a do jisté míry spolupráce. Proto je v případě incidenčního řízení vyvolaného příslušným konkurzem, kde správce konkurzní podstaty figuruje vedle věřitelů a úpadce jako účastník řízení, nutné přihlížet ke vztahu mezi soudcem a správcem konkurzní podstaty. Pokud by v takovém incidenčním řízení rozhodoval konkurzní soudce, jednalo by se o okolnost, kterou je třeba považovat za objektivní důvod, který je způsobilý vyvolat pochybnost o nepodjatosti a nestrannosti soudce ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.; důvodem k vyloučení soudce z projednávání incidenčního sporu přitom není jeho postup v jiném řízení (řízení konkurzním), nýbrž jeho vztah k jednomu z účastníků řízení (ke konkurznímu správci, který je konkurzním soudcem jmenován, kontrolován a odměňován; srovnej nálezy Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 121/2004, a ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. III. ÚS 448/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 51/2005). O takovýto případ se však nejedná, neboť soudkyně JUDr. Helena Myšková v minulosti pouze přezkoumávala rozhodnutí o zamítnutí návrhu na „odvolání“ správce konkurzní podstaty a nyní má přezkoumávat rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vyloučení výtěžku z konkurzní podstaty. Z uvedeného je zřejmé, že se nejedná o případ předvídaný Ústavním soudem, kdy by o incidenčním sporu rozhodoval konkurzní soudce (tj. soudce, který by jmenoval správce konkurzní podstaty). Žádný další vztah uvedené soudkyně vůči některému z účastníků řízení nebyl zjištěn a žalobkyně ani existenci takového vztahu nad rámec vymezeného důvodu pochybnosti (viz výše) netvrdila.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Helena Myšková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2014
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu