ECLI:CZ:NS:2014:33.ND.64.2014.1
sp. zn. 33 Nd 64/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně PPF B1 B.V., soukromé společnosti s ručením omezeným , se sídlem v Amsterodamu, Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX, Nizozemské království, IČ: 34192873, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalovanému T. B. , o zaplacení 10.298,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 1.797,76 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 32/2010, o určení soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 214 C 32/2010 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 22. 2. 2010, podanou u Městského soudu v Brně, se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení výše uvedených částek z titulu úvěrové smlouvy ze dne 16. 11. 2001 s tím, že místní příslušnost uvedeného soudu byla sjednána dohodou o prorogaci v „úvěrových podmínkách“ žalobkyně, které tvoří nedílnou součást předmětné smlouvy, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas svým podpisem.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 14. června 2012, č. j. 214 C 32/2010-29, vyslovil svoji místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 4 jako soudu místně příslušnému. Sjednanou prorogační doložku shledal neplatnou podle §39, §55 odst. 1 a 2, §56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2010 (dále jen „obč. zák.“), a podle §262 odst. 4 věty prvé zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, s přihlédnutím ke článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, neboť dohoda o místní příslušnosti, jako součást úvěrové smlouvy, nebyla účastníky sjednána individuálně.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. července 2013, č. j. 27 Co 399/2012-52, bylo usnesení Městského soudu v Brně zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud, cituje §39 a §55 odst. 1 obč. zák., se ztotožnil se závěrem, že dohoda o prorogaci je neplatná pro rozpor se zákonem. Důvodem kasačního rozhodnutí byla okolnost, že z obsahu spisu se nepodává, že Obvodní soud pro Prahu 4 je soudem místně příslušným. K takovému závěru je potřeba provést zjištění, která přesahují meze činnosti odvolacího soudu.
Městský soud v Brně následně usnesením ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 214 C 32/2010-62, znovu vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Se zřetelem k závěru o neplatnosti prorogační doložky, s přihlédnutím k tomu, že se nepodařilo zjistit místo bydliště žalovaného ani místo, kde se v době podání návrhu na zahájení řízení zdržoval, popř. kde měl majetek, dospěl Nejvyšší soud k závěru o naplnění podmínek pro určení místně příslušného soudu ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř.
S přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti občanského soudního řízení Nejvyšší soud určil, že soudem příslušným k projednání a rozhodnutí předmětné věci je Městský soud v Brně, u něhož bylo řízení zahájeno.
V Brně dne 25. června 2014
JUDr. Václav Duda
předseda senátu