ECLI:CZ:NS:2014:4.TZ.48.2014.1
sp. zn. 4 Tz 48/2014-29
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 1. října 2014 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. P. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014, ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 209/2012, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014, a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1, §149 odst. 1 písm. b) a §222 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného D. P.
Napadené usnesení se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2014, sp. zn. 70 T 209/2012, byl obviněný D. P. uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustil jednáním popsaným pod body 1) - 15) výroku o vině rozsudku.
Za uvedené jednání byl obviněný D. P. odsouzen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1, §43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 18 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou (body 1) - 12) rozsudku), podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou (body 13) - 15) rozsudku). Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci a dále bylo rozhodnuto o nárocích na náhradu škody.
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2014, sp. zn. 70 T 209/2012, podal obviněný D. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 78/2014, tak, že ho podle §256 tr. ř. zamítl.
V rámci projednávání výše uvedené věci v hlavním líčení rozhodl Okresní soud v Ostravě usnesením podle §222 odst. 2 tr. ř. tak, že trestní stíhání obviněného D. P. pro skutek kvalifikovaný jako pokus přečinu krádeže podle §21 odst. 1 k §205 odst. 2 tr. zákoníku, přečin ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku, přečin výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že
ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 71 T 204/2011 ze dne 23. 3. 2012, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2012, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zákoníku k společnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců se stanovením zkušební doby v trvání 3 let,
přesto dne 28. 5. 2012 v době od 15:20 hodin do 15:25 hodin v O.-M. O. na ul. ř. v prodejně O. F., ve snaze odcizit mikinu nezjištěné značky a hodnoty, z této v prostoru prodejny nezjištěným předmětem odstranil bezpečnostní čip proti odcizení, uschoval si ji pod bundu a s touto chtěl projít prostorem pokladny bez zaplacení, přičemž poté, kdy si všiml ostrahy prodejny, mikinu ještě v prostoru prodejny odhodil na zem a poté prošel prostorem pokladen, kde byl vyzván pracovníkem bezpečnostní služby J. H., aby jej následoval do zázemí prodejny a poté, kdy ho jmenovaný požádal o předložení tašek a batohu, tohoto odstrčil a prošel prostorem prodejny ven na ul. ř. v M. O., kde se jej poškozený J. H. pokusil zadržet a v prostorech ulice V., poblíž herny M. C., udeřil poškozeného pěstí do pravé části obličeje a namířil na něj blíže nezjištěným předmětem podobným střelné zbrani, čímž poškozenému J. H., způsobil zranění spočívající v pohmoždění měkkých tkání na obličeji vpravo a podvrtnutí krční páteře s následnou dobou léčení v délce 3 týdnů,
a dále pro skutek kvalifikovaný jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že
ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 71 T 204/2011 ze dne 23. 3. 2012, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2012, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zákoníku k společnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců se stanovením zkušební doby v trvání 3 let,
přesto dne 14. 11. 2012 v době kolem od 8:30 hodin v O.-M. O. na ul. d. a v prodejně A. odcizil 2 ks balení párků se sýrem v celkové hodnotě 59,80 Kč tak, že si je na prodejně uschoval pod oděv a bez zaplacení prošel úsekem pokladen, za nimiž byl zadržen pracovníkem ostrahy, čímž způsobil poškozené společnosti Ahold Czech Republic, a.s., IČ 44012373, škodu ve výši 59,80 Kč,
postoupil k samostatnému projednání a rozhodnutí v přestupkovém řízení místně příslušnému Statutárnímu městu Ostrava – Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Prokešovo nám. 1803/8.
Citované usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2014, sp. zn. 70 T 209/2012, napadl poškozený J. H. stížností, o které rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014, tak, že podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Následně podala ministryně spravedlnosti České republiky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. P. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného D. P.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti uvedla, že poškozený nebyl oprávněn podat stížnost proti předmětnému usnesení o postoupení věci s odkazem na ustanovení §222 odst. 3 tr. ř., proto stížnostní soud měl postupovat podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a stížnost zamítnout jako podanou osobou neoprávněnou.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014, byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. P. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §271 tr. ř.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství i obhájkyně obviněného D. P. navrhli stížnosti pro porušení zákona vyhovět.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §222 odst. 2 tr. ř. soud postoupí věc jiném orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.
Podle ustanovení §222 odst. 3 tr. ř. proti usnesení o postoupení věci podle odst. 2 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek.
Podle ustanovení §141 odst. 2 tr. ř. lze usnesení soudu stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni.
Podle ustanovení §147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán
a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
b) řízení předcházející napadenému usnesení.
Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. platí, že nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím vzala zpět. V případě, že stížnostní orgán zjistí existenci některé skutečnosti uvedené pod písmeny a) a b) §148 odst. 1 tr. ř., z úřední povinnosti stížnost bez dalšího zamítne usnesením z formálních důvodů a není oprávněn z podnětu takové stížnosti napadené usnesení vůbec meritorně přezkoumávat.
Podle ustanovení §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. nezamítne-li nadřízený orgán stížnost, zruší napadené usnesení, a je-li podle povahy věci potřeba nového rozhodnutí, uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že právo stížnosti lze uplatnit pouze proti usnesení o postoupení věci jinému orgánu podle §222 odst. 2 tr. ř. a přísluší jen státnímu zástupci; usnesení podle §222 odst. 2 tr. ř. je totiž vždy rozhodnutím ve prospěch obviněného, který nemá právo stížnosti. Právo stížnosti nenáleží ani poškozenému (viz rozh. 24/1973 Sb. rozh. tr.).
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 209/2012 vyplývá, že Krajský soud v Ostravě v uvedené trestní věci rozhodl tak, že podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2014, a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl, a to přesto, že ve věci nebylo možné meritorně rozhodnout, neboť stížnost byla podána poškozeným, tedy osobou neoprávněnou.
Z uvedeného vyplývá, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014 a v řízení předcházejícím porušil zákon v ustanoveních §147 odst. 1, §149 odst. 1 písm. b) a §222 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného D. P.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 6 To 79/2014 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1, §149 odst. 1 písm. b) a §222 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného D. P. a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování respektoval všechna shora popsaná zákonná ustanovení, včetně ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. října 2014
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal