ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.141.2014.1
sp. zn. 5 Tdo 141/2014-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2014 o dovolání, které podal obviněný M. C . , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 4 To 318/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 27/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. C. byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 1 T 27/2013, uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za to byl obviněný odsouzen podle §254 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle §67 odst. 1, odst. 2 písm. b) a §68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest ve výměře 80 celých denních sazeb s výší jedné denní sazby 200 Kč, tedy v celkové výměře 16 000 Kč. Pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému stanoven podle §69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání 80 dnů. Dále byl obviněnému uložen podle §73 odst. 1 a 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena kolektivního statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech založených za účelem podnikání na dobu 2 roků.
O odvolání obviněného podaném proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 4 To 318/2013, tak, že ho podle §256 tr. řádu zamítl, neboť ho neshledal důvodným.
Obviněný M. C. podal dne 16. 1. 2014 prostřednictvím svého obhájce proti zmíněnému usnesení Krajského soudu v Brně dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Nejvyšší soud jako dovolací soud (§265c tr. řádu) nejdříve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání a pro jeho projednání podle §265a až §265f tr. řádu, ale shledal, že tomu tak není.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon připouští podání dovolání (§265a odst. 1 tr. řádu). Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. řádu platí, že pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží dovolací lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. řádu je lhůta k podání dovolání zachována mimo jiné také tehdy, je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Jak zjistil Nejvyšší soud z doručenek zařazených na č. l. 149 a verte trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 1 T 27/2013, obviněnému M. C. byl dne 11. 11. 2013 do jeho datové schránky doručen opis napadeného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 4 To 318/2013, jeho obhájci JUDr. Petru Přikrylovi pak byl doručen do jeho datové schránky opis téhož usnesení dne 12. 11. 2013. Podle §62 odst. 1 tr. řádu platí, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). Z ustanovení §17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. vyplývá, že doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Proto se neuplatní ani ustanovení §64 odst. 1 až 4 tr. řádu, která upravují doručování do vlastních rukou, a to včetně způsobu náhradního doručení. Jak je dále vymezeno v ustanovení §17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Takové doručení má přitom stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou (viz §17 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb.). Z písemností zařazených v trestním spise v nyní projednávané věci je patrné, že obviněný i jeho obhájce se přihlásili do svých datových schránek ve shora uvedené dny, tj. obviněný dne 11. 11. 2013 a jeho obhájce dne 12. 11. 2013. Ode dne 13. 11. 2013 (§60 odst. 1 tr. řádu) tedy začala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání (§265e odst. 1, 2 tr. řádu), která skončila ve smyslu §60 odst. 2 tr. řádu uplynutím dne 13. 1. 2014. To znamená, že tento den byl posledním dnem, kdy obviněný mohl podat dovolání (ovšem jen prostřednictvím svého obhájce – viz §265d odst. 2 tr. řádu) buď přímo u Okresního soudu v Prostějově (resp. u odvolacího nebo dovolacího soudu), anebo alespoň předat k poštovní přepravě zásilku obsahující dovolání a adresovanou soudu prvního stupně nebo dovolacímu soudu. Obhájce obviněného však podal zásilku s dovoláním obviněného k doručení, jak je zřejmé z č. l. 156 trestního spisu, až dne 16. 1. 2014, tedy po uplynutí zákonem stanovené dovolací lhůty. Ostatně i text dovolání datovaný samotným obhájcem obsahuje výslovný údaj, že dovolání bylo sepsáno a podepsáno obhájcem právě dne 16. 1. 2014.
S ohledem na všechny zmíněné skutečnosti není pochyb o tom, že dovolání obviněného M. C. bylo podáno po marném uplynutí dovolací lhůty uvedené v §265e odst. 1 tr. řádu, přičemž nenastala žádná z okolností, jaké předpokládá ustanovení §265e odst. 3 tr. řádu, které by mohly svědčit o zachování této lhůty.
Protože obviněný podal dovolání v projednávané věci opožděně, Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§265n tr. řádu).
V Brně dne 19. 2. 2014
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y