ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.1450.2014.1
5 Tdo 1450/2014-I.-37
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2014 v řízení o dovoláních, která podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Ing. A. H. , a Ing. T. K. , proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, a ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 41/2010, takto:
Podle §23 odst. 3 tr. řádu per analogiam se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014 a sp. zn. 5 Tdo 1450/2014.
Tyto věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014.
Odůvodnění:
Obvinění Ing. A. H. a Ing. T. K. byli rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 3 T 41/2010, podle §226 písm. b) tr. řádu zproštěni obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 VZV 4/2009, pro skutek popsaný pod bodem IV. této obžaloby, v němž byl spatřován trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“), neboť soud dospěl k závěru, že tento skutek není trestným činem. O dalších skutcích popsaných ve zmíněné obžalobě státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 3 T 41/2010, tak, že podle §223 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil trestní stíhání obou obviněných.
Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal odvolání proti zprošťujícímu rozsudku soudu prvního stupně a stížnost proti usnesení téhož soudu o zastavení trestního stíhání obviněných. O těchto opravných prostředcích rozhodl Městský soud v Praze jednak usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, tak, že podle §256 tr. řádu zamítl odvolání, neboť ho neshledal důvodným, a jednak usnesením ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, tak, že podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl stížnost, neboť ji neshledal důvodnou.
Městský soud v Praze předložil dne 7. 11. 2014 Nejvyššímu soudu dovolání, která podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Ing. A. H. a Ing. T. K. jednak proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, jímž bylo podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto odvolání státního zástupce podané proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně, a jednak proti usnesení téhož soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, jímž byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná stížnost státního zástupce proti citovanému usnesení soudu prvního stupně.
U Nejvyššího soudu je dovolací řízení v těchto věcech vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014 a pod sp. zn. 5 Tdo 1450/2014.
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 56/2014, a usnesení téhož soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 67 To 57/2014, proti nimž směřují dovolání nejvyššího státního zástupce, jsou rozhodnutími, o nichž rozhodovaly oba soudy nižších stupňů na podkladě jedné obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 VZV 4/2009. Jak vyplývá ze spisových podkladů (viz č. l. 5786 trestního spisu vedeného pod sp. zn. 3 T 41/2010), Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl o uvedené obžalobě v hlavním líčení konaném dne 18. 11. 2013 jednak zprošťujícím rozsudkem ohledně bodu IV./1. až IV./7. obžaloby a jednak usnesením, kterým podle §223 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil trestní stíhání obviněných Ing. A. H. a Ing. T. K. , a to pokud jde o skutky uvedené pod body I. až III. a V. obžaloby. Je proto nesporné, že v trestní věci obviněných bylo vedeno trestní stíhání, v němž soud prvního stupně na podkladě jediné obžaloby vyhlásil dvě samostatná meritorní rozhodnutí, která v řádném opravném řízení přezkoumával Městský soud v Praze a učinil zde dvě samostatná usnesení, proti nimž podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněných. Za popsaného stavu je zde proto důvodný zájem na vedení společného řízení o dovoláních nejvyššího státního zástupce, neboť obě usnesení napadená těmito dovoláními navazují na rozhodnutí soudu prvního stupně vydaná ve stejné trestní věci a existuje zde i obsahová spojitost ve spisových podkladech týkajících se obou podaných dovolání.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle §23 odst. 3 tr. řádu per analogiam o spojení obou věcí týkajících se dovolání nejvyššího státního zástupce ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že tyto věci budou v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1449/2014.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustná stížnost.
V Brně dne 17. 12. 2014
JUDr. František P ú r y
předseda senátu